Wp/isv/Slovjanske jezyky

< Wp | isv
Wp > isv > Slovjanske jezyky

Slovjanske jezyky sut čest indoevropejskyh jezykov, na ktoroj govoret boljšestju slovjani. Na slovjanskyh jezykah govoret, po ocěnkam, 315 milionov ljudij, čto dělaje jih največšeju jezyčnoju grupoju v Evropě. Slovjanske jezyky po mneńju naučnikov proizhodet od prajezyka, ktory nazyvajut praslovjanskym, na ktorom govorili v ranem Srědnevěčju. On že proizhode od vyše ranogo prabaltoslovjanskogo jezyka, a slovjanske i baltske jezyky sjedinjajut v baltoslovjansku jezykovu rodinu indoevropejskyh jezykov.

Jezykova rodina
Slovjanske
Karta držav, kde slovjanske jezyky sut državne.
Obča informacija
Narodnostslovjani
OzemjaJužna, Centralna i Iztočna Evropa, Centralna Azija, Sibir i Rosijsky Daleky iztok
Prajezykpraslovjansky jezyk
Klasifikacija
Podrazděljeńje

Slovjanske jezyky obyčajno dělet se na tri podgrupy: vozhodnu, zapadnu i južnu, v ktoryh razom nahodet se vyše 20 jezykov. Iz njih 10 imajut prinajmenje milion govoriteljev i služebny status kako narodne jezyky držav, v ktoryh jimi prěvažno govoret: russky, bělorussky i ukrajinsky (iz vozhodnoj grupy), poljsky, češsky i slovačsky (iz zapadnoj) i bulgarsky, makedonsky, slovenečsky i srbohrvatsky (iz južnoj).

Tutčasno na slovjanskyh jezykah kako na rodnyh govoret obyčajno v južnoj Evropě, centralnoj Evropě, vozhodnoj Evropě i od Sibiri do rosijskogo Dalekogo vozhoda. Diaspory različnyh govoriteljev slovjanskyh jezykov takože jestvujut po vsemu světu.

Děljeńje

edit
 
Karta jezykov

Zapadnoslovjanske jezyky

edit

Vozhodnoslovjanske jezyky

edit

Južnoslovjanske jezyky

edit

Umětne jezyky na osnově slovjanskyh jezykov

edit

Medžunarodne/zonalne pomočne jezyky

edit

Fiktivne slovjanske jezyky

edit
  • Severnoslovjanske jezyky
    • Našsky
    • Vozgijsky
    • Skuodsky
    • Seversky
    • Lydnevi
    • Seversk
    • Slavëni
    • Slavisk
  • Druge fiktivne slovjanske jezyky
    • Vransky

Vnešnje linky

edit