Wp/isv/Slovjanske jezyky

< Wp | isv
Wp > isv > Slovjanske jezyky

Slovjanske jezyky sut čest indoevropejskyh jezykov, na ktoroj govoret boljšestju slovjani. Na slovjanskyh jezykah govoret, po ocěnkam, 315 milionov ljudij, čto dělaje jih največšeju jezyčnoju grupoju v Evropě. Slovjanske jezyky po mneńju naučnikov proizhodet od prajezyka, ktory nazyvajut praslovjanskym, na ktorom govorili v ranem Srědnevěčju. On že proizhode od vyše ranogo prabaltoslovjanskogo jezyka, a slovjanske i baltske jezyky sjedinjajut v baltoslovjansku jezykovu rodinu indoevropejskyh jezykov.

Jezykova rodina
Slovjanske
Karta držav, kde slovjanske jezyky sut državne.
Obča informacija
Narodnostslovjani
OzemjaJužna, Centralna i Iztočna Evropa, Centralna Azija, Sibir i Rosijsky Daleky iztok
Prajezykpraslovjansky jezyk
Klasifikacija
Podrazděljeńje

Slovjanske jezyky obyčajno dělet se na tri podgrupy: vozhodnu, zapadnu i južnu, v ktoryh razom nahodet se vyše 20 jezykov. Iz njih 10 imajut prinajmenje milion govoriteljev i služebny status kako narodne jezyky držav, v ktoryh jimi prěvažno govoret: russky, bělorussky i ukrajinsky (iz vozhodnoj grupy), poljsky, češsky i slovačsky (iz zapadnoj) i bulgarsky, makedonsky, slovenečsky i srbohrvatsky (iz južnoj).

Tutčasno na slovjanskyh jezykah kako na rodnyh govoret obyčajno v južnoj Evropě, centralnoj Evropě, vozhodnoj Evropě i od Sibiri do rosijskogo Dalekogo vozhoda. Diaspory različnyh govoriteljev slovjanskyh jezykov takože jestvujut po vsemu světu.

Děljeńje

edit
 
Karta jezykov

Umětne jezyky na osnově slovjanskyh jezykov

edit

Medžunarodne/zonalne pomočne jezyky

edit

Fiktivne slovjanske jezyky

edit
  • Severnoslovjanske jezyky
    • Našsky
    • Vozgijsky
    • Skuodsky
    • Seversky
    • Lydnevi
    • Seversk
    • Slavëni
    • Slavisk
  • Druge fiktivne slovjanske jezyky
    • Vransky

Vnešnje linky

edit