Germanske jezyky sut grupa jezykov v obrubě indoevropejskyh jezykov, ktorymi posluživajut se miliony na cělom svetu. Proizhodet iz družnogo jezyka pragermanskogo.
 | |
| Obča informacija | |
|---|---|
| Ozemja | Po vsim světu, osoblivo Sěverna, Zapadna i Centralna Evropa, Ameriky, Južna Afrika i Okeanija |
| Prajezyk | pragermansky jezyk |
| Klasifikacija | |
| Podrazděljeńje | |
V svojej ranoj fazě razvoja germanske jezyky imali pravdopodobno kontakt s bliže neoprěděljenym substratom jezykovom (prědpoložiteljno byl to někoj iz jezykov azijantskyh ili uralo-altajskyh).
Historija
editVse jezyky germanskoj grupy sut uvažane za proizhodivše od hipotetičnogo pragermanskogo jezyka i stali poddane soglaskovym prěšuvom prava Grimma i prava Vernera. Nastupili one pravdopodobno podčas doby želěza v Sěvernoj Evropě okolo 500 goda p.n.e. Pragermansky v znanoj dnes formě byl uživany po 500 godu p.n.e.
Najranějši znany dolgy germansky tekst jest proizhodivše iz 4. stolětija prěvodženje Novogo Zavěta na gotsky. Rane jezyky zapadnogermanskoj grupy sut starofranksky, starovysokoněmečsky i staroanglijsky. Sěvernogermanske jezyky sut potvrdžene izključno v drobnyh fragmentah runičnyh tekstov kako pranordijsky jezyk, ktory okolo 800 goda razvival se v staronordijsky.
Klasifikacija
editZapadnogermanske jezyky:
- Anglijsky jezyk
- Němečsky jezyk
- Niderlandsky jezyk
- Afrikaans
- Jidiš
- Skots
- Limbursky jezyk
- Frizijsky jezyk
- Luksemburgsky jezyk
- Dolnoněmečsky jezyk
Sěvernogermanske jezyky:
Iztočnogermanske jezyky:
- Gotsky jezyk (umrěly)
- Burgundsky jezyk (umrěly)
- Vandalsky jezyk (umrěly)
Vněšnje linky
edit- Tutoj članok imaje prěvod iz članka «Języki germańskie» v Vikipediji na poljskom (spis avtorov; dozvoljeńje CC BY-SA 4.0).