Wp/igl/Isaac Bundepuun Dugu

< Wp‎ | igl
Wp > igl > Isaac Bundepuun Dugu

Benue State í chí ewo kàa eju òwò north central states efu Nigeria kpaí ukwaeko amone wñ che wéwé dabí 4,253,641efu odo 2006 census.ma chí nyí state le efu ódò 1976[1] efu amí states mebie ku ma nyí adí ko le.í state le ní odu-wn kwí Benue River kí chí ekejí ama ají ohimini kí wenetule efu Nigeria ubilé í River Niger.[2] í state le ní híoma kpaí Nasarawa State tí í North; Taraba State tí í East; Kogi State lo tí West; Enugu State lo tí South-West; Ebonyi kpaí Cross-Rivers States lo tí South; kpai íño ni oóma kpai aneododa kpayí Cameroon lo tí South-East.[3] kí áne wñ chí amí íchí It Tiv, Idoma, Orring kpai Igede che étta wñ. Amí ichí ùjọ ílowa efu Benue chí àmone Etulo, Igbo, Jukun . kí ugbẹta wñ chí Makurdi.[4] Benue chí ùgbo kí chí ana‘na eñwu ucha oko ògbégbale í , amí ucha ku ma gbeju áluo manyu ero‘lí chí ; : àlemu , mangoes, sweet potatoes, cassava, soya bean, guinea corn, flax, yams, sesame, ochíkape , groundnuts, kpai Palm tree.

oji ólu eñiní kí dé í Benue State che kpí abo ku Cha ki gbó dago alu ku ma chukọlọ e í adímíní ku ma du dufu efu újanorthern Nigeria kwí àbàkwéne yé at twentieth century. Àmone chama ka kí ògbégbale le kí Munshi Province gbó gbó tí éfu ódò 1918 abú ko‘du wñ ya kpo tí ugbdu... ojiane í , 'Benue River' ma fu duu chama .[5]

Benue State chi ódù kí wa ubí ají ye Benue River kpaí ku ma nyí kwí efu Benue-Plateau State ígbalé éfu ódò 1976, manyu Igala kpaí í che ka eju Kwara State.[6] efu ódò 1991, ògbégbale ícha ka í Benue state (ólolonwu chí ama akíchí Igala ),manyu ògbégbale eju òwò Kwara State kwo có‘da dufu ta kí ma kwò manyu state étito ola ki chí ye í Kogi State. Igbo people kí aloú oóma wñ chí ògbégbale ye í dabí Obi, Oju ., Local Government Areas. Í chí edu kadufu kí oñwu chí ugbo ewñ dímí kpai ukedono ye í Middle Belt" "í chí ugbẹta úgbo ka amone achu‘yo ,ajidadí gbo'lama ye Middle Belt" north efu Niger River. Otukpo,í amí úcholo Idoma kpaí ugbate yé administrative ,eño chí ùgbo kí amone moo ku ma nedo ka kpaí ojiane ku ma che Brave.[7]

History

Population structure and distribution

Benue State, kí deju òwò í North Central region efu Nigeria, kí ní ukwe‘ko wéwé àmone wñ alo tí 4,253,641 efu 2006 census, manyu agbagba alu kí ojo nyí ënyo enene ókoka oná 99 per km2. Ma dí Benue chí enekele ki úkwe‘ko wéwé àmone tule efu state efu Tabalé , e d'owo tí ye ukwako amone wéwé alu kí du ña omamale dufu Local government .[8]

Ògbégbale ma gbeju ní úkwa‘ko amone wéwé kí density che wané onwu chamí Guma, Gwer East, Ohimini, Katsina-Ala, Apa, Logo kpai Agatu, eneka.e.eneka che ní àmone ogwu mete nyo megwa ku ma cha wa'né per km2, abale Vandeikya, Okpokwu, Ogbadibo, Obi kpaí Gboko ní densities ranging kwí amone 160 lotí amone 200 per km2 . Makurdi LGA ní àmone kia lo tí 380 per km2. Abo enekele chí 49.8 percent ye í ukwaeko wéwé ta kí ukwako úwewe yé abobule chí 50.2 per cent.

Settlement pattern and urbanization

Benue State region I chí ùgbo ku ma f‘amonewn du che‘kwu ẹgba úwewe slave trade.í chí ùgbo kí nana í rural, kpaí í óodo ma kí che gbatuka újo egní egní ólolonwu chí efu ugboda abakí aluokolo ki úwewe alo tí agbagba ye úwéwé amone 630 , kí ójilé ma í chí ama alùcha.

Efí ewo Benue che neka kpa ùgbo újo eju méte . Újo ejuodudu chí abo kí úkwe‘ko wewe ma chí 80,000 tí àmone 500,000 . Abo í che manyu Makurdi, í ugbẹta State , Gboko kpaí Otukpo "ugbẹta " ye í amí íchí kpakaa ujo mejí ku ma gbeju gbane yiowo ki chí (125,944 kpayí amonen 88,958 ). Újo ekejí che ní comprises manyu úkwe‘ko kí dí agbadé 20,000 kpaí amoné 50,000 kpaí Katsina-Ala, Zaki-Biam, Ukum, kpaí Adikpo, Kwande. Abyí chí amí ugbeta ye í local government .

Education

Higher education institutions in Benue State include;

Notable people

References

  1. "Benue at 46: Like Winston Churchill, like Samuel Ortom". The Cable (in en-US). 2022-02-04. Retrieved 2022-03-18. 
  2. "Historical Background – I am Benue" (in en-GB). Retrieved 2022-02-07. 
  3. "Benue State". Nigerian Investment Promotion Commission (in en-US). 2019-01-07. Retrieved 2021-06-14. 
  4. "Makurdi | Nigeria". Encyclopedia Britannica (in English). Retrieved 2019-04-19. 
  5. "Benue | Nigeria". Encyclopedia Britannica (in English). Retrieved 2021-06-15. 
  6. "Historical Background". Government of Benue State (in en-US). 2017-11-01. Retrieved 2020-03-09. 
  7. "Idoma International Carnival gradually revving into cultural hub". The Guardian Nigeria News – Nigeria and World News (in en-US). 2018-01-28. Retrieved 2021-08-02. 
  8. National Population Commission. "National Population Census Statistics". National Population Commission. 
  9. "Benue govt converts institutions to Polytechnic". Tribune Online (in en-GB). 2020-01-20. Retrieved 2021-06-15. 
  10. "College of Education Katsina-Ala Archives". Retrieved 16 March 2023. 
  11. Federal University of Health Science Otukpo Federal University of Agriculture Template:Wp/igl/Webarchive
  12. "Top Universities in Benue | 2018 Nigeria University Ranking". www.4icu.org (in English). Retrieved 2018-07-03. 

21. Budgit.org. BudgIT. Retrieved 7 March 2023. by shamiga Dominic

External links