Dikiriale

MAKÂ NA MASÍ MÁ NLAMBƆ́ KAMERÛN

Nlambɔ́ Kamerûn nyɛ yi nlambɔ́ na puâ makuár heā na puâ makâ. Yighəur nvúr bó suambɔ yā puâ masí nlambɔ́ Kamerûn ritu. Pɛ makuár mayí nlú duo, zié bó bahlé bɛ wu. P’osí, bidziɛ̂r bí bahlé sahlɛ. Ndtimbi nvúr bó suambɔ yā kundâ masí pɛ makuár má Grafi heā na makuár má Ngɛlɛn. Napuər ywɛ ki suambɔ puâ buaŋ bó nlambɔ́ Kamerûn bó nziɛr gianda bisál mangiɛ̂ ké bahlé bvu. Ndtimbi nvúr riyɛ bolimbɔ bómam bo ki nā : « Nlambɔ́ Kamerûn nyɛ yi nlambɔ́ ntuăgă m’Afrik ». Puərpuər ritu, pɛ makuár moyi p’osí (Centre, Sud, Littoral heā na Est), bidziɛ̂r bí bahlé sahlɛ ; yɛ nziɛ dilgu puâ bur nagi yɛ yi sí mapɔgɔ heā na puâ majiɔ má Maŋ. Kundâ sí rinyɛ bó sa na bvubvu bo bâ Kokoa, Maléndí, Manzu, Bikwandɛ heā na puâ bidiu biangá.

BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ CENTRE, SUD, LITTORAL HEā NA EST Bitísɔn binɛnĭ bí nlambɔ́ nwuna bi yi mbpi : Yéoundɛ (Yaoundé): yɛ bo yi tísɔn numá Mɛr nlambɔ́ dzilā. Yɛ yi yâ tísɔn numá Bopag malab heā na Bominstre bubia bâ dzil. Biwalá (Douala): Yɛ bo yi tísɔn numá makisí mó bahlé ké sahlɛ. Yighəur nvúr, yɛ yi yâ tísɔn numá makisí má vu nlambɔ́ mintángáŋ ma nĭ nlambɔ́ Kamerûn ritu. Ma nĭ laŋ pfiɛ nkuɔŋ má maŋ Wuri. Bitísɔn binɛnĭ bifĭ bí nlambɔ́ Kamerûn bi yi Diā (Edéa) na murâ usine pɛ bó buama ngul má béh. Yighəur nvúr mbpi Diā, Limbe yɛ yi yâ tísɔn numá pɛ bó buama ngul má béh. Kilɛ wusa Maŋ mávih (Kribi), pɛ bó buama Kalasin ; bahlé bahlé kalasin vu nlambɔ́ Kamerûn na pan nlambɔ́ Tchad bó giɔ́ na Pipeline Tchad-Kamerûn.

SÍ, MAKUÁR HEā BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ OUEST HEā NA NORD-OUEST'´ Pɛl makuár moyi mpâ bó Hauts Plateaux pɛ duo túli (Ouest heā na Nord-Ouest), makuár rimɔ bó bírá biálā kundâ masí pɛ dilgū buaŋ bó. Puər riyɛ bó bahlé bɛ B’ankwâ, Bindtungū, Kofí heā na puâ bidiu biangá. Bitísɔn binɛnĭ bí nlambɔ́ nwuna bi yi mbpi : Bafoussam, Bamenda heā na tísɔn Dschang númá bó suambɔ puâ buaŋ Bosukul bó kɛ Université. SÍ, MAKUÁR HEā BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ ADAMAWA, NORD HEā NA EXTRÊME-NORD Kilɛ yâ wusa makuár moyi mpâ bvuɔ (Adamawa, Nord heā na Extrême-Nord). Yɛ yi nlambɔ́ numá bó suambɔ puâ ziɛ̌. Puər riyɛ bvaŋ bahlé ké bɛ makuár rimɔ. Ndtimbi nvúr bó suambɔ yā kundâ masí pɛ makuár rimɔ pɛ tarɛ bihndtuɔmbɔ heā na bɛ b’agnɔn, mil, koton, bindtungú b’ambala heā na wundɛ. KAMPOƐR KAMPOƐR, 2011

MAKÂ NA MASÍ MÁ NLAMBƆ́ KAMERÛN

Nlambɔ́ Kamerûn nyɛ yi nlambɔ́ na puâ makuár heā na puâ makâ. Yighəur nvúr bó suambɔ yā puâ masí nlambɔ́ Kamerûn ritu. Pɛ makuár mayí nlú duo, zié bó bahlé bɛ wu. P’osí, bidziɛ̂r bí bahlé sahlɛ. Ndtimbi nvúr bó suambɔ yā kundâ masí pɛ makuár má Grafi heā na makuár má Ngɛlɛn. Napuər ywɛ ki suambɔ puâ buaŋ bó nlambɔ́ Kamerûn bó nziɛr gianda bisál mangiɛ̂ ké bahlé bvu. Ndtimbi nvúr riyɛ bolimbɔ bómam bo ki nā : « Nlambɔ́ Kamerûn nyɛ yi nlambɔ́ ntuăgă m’Afrik ». Puərpuər ritu, pɛ makuár moyi p’osí (Centre, Sud, Littoral heā na Est), bidziɛ̂r bí bahlé sahlɛ ; yɛ nziɛ dilgu puâ bur nagi yɛ yi sí mapɔgɔ heā na puâ majiɔ má Maŋ. Kundâ sí rinyɛ bó sa na bvubvu bo bâ Kokoa, Maléndí, Manzu, Bikwandɛ heā na puâ bidiu biangá.

BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ CENTRE, SUD, LITTORAL HEā NA EST Bitísɔn binɛnĭ bí nlambɔ́ nwuna bi yi mbpi : Yéoundɛ (Yaoundé): yɛ bo yi tísɔn numá Mɛr nlambɔ́ dzilā. Yɛ yi yâ tísɔn numá Bopag malab heā na Bominstre bubia bâ dzil. Biwalá (Douala): Yɛ bo yi tísɔn numá makisí mó bahlé ké sahlɛ. Yighəur nvúr, yɛ yi yâ tísɔn numá makisí má vu nlambɔ́ mintángáŋ ma nĭ nlambɔ́ Kamerûn ritu. Ma nĭ laŋ pfiɛ nkuɔŋ má maŋ Wuri. Bitísɔn binɛnĭ bifĭ bí nlambɔ́ Kamerûn bi yi Diā (Edéa) na murâ usine pɛ bó buama ngul má béh. Yighəur nvúr mbpi Diā, Limbe yɛ yi yâ tísɔn numá pɛ bó buama ngul má béh. Kilɛ wusa Maŋ mávih (Kribi), pɛ bó buama Kalasin ; bahlé bahlé kalasin vu nlambɔ́ Kamerûn na pan nlambɔ́ Tchad bó giɔ́ na Pipeline Tchad-Kamerûn.

SÍ, MAKUÁR HEā BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ OUEST HEā NA NORD-OUEST'´ Pɛl makuár moyi mpâ bó Hauts Plateaux pɛ duo túli (Ouest heā na Nord-Ouest), makuár rimɔ bó bírá biálā kundâ masí pɛ dilgū buaŋ bó. Puər riyɛ bó bahlé bɛ B’ankwâ, Bindtungū, Kofí heā na puâ bidiu biangá. Bitísɔn binɛnĭ bí nlambɔ́ nwuna bi yi mbpi : Bafoussam, Bamenda heā na tísɔn Dschang númá bó suambɔ puâ buaŋ Bosukul bó kɛ Université. SÍ, MAKUÁR HEā BITÍSƆN BINƐNĭ BÍ NLAMBƆ́ ADAMAWA, NORD HEā NA EXTRÊME-NORD Kilɛ yâ wusa makuár moyi mpâ bvuɔ (Adamawa, Nord heā na Extrême-Nord). Yɛ yi nlambɔ́ numá bó suambɔ puâ ziɛ̌. Puər riyɛ bvaŋ bahlé ké bɛ makuár rimɔ. Ndtimbi nvúr bó suambɔ yā kundâ masí pɛ makuár rimɔ pɛ tarɛ bihndtuɔmbɔ heā na bɛ b’agnɔn, mil, koton, bindtungú b’ambala heā na wundɛ.

KAMPOƐR KAMPOƐR, 2011

MAKUÁR HEā NA BITÍSɔŋ BÍ MBVÚMBɔ

MAKUÁR HEā NA BITÍSɔŋ BÍ MBVÚMBɔ MAKUÁR Ndtimbi nvúr mbpi vi nzi kī pɛl má kiɛl kwasio, bó bahlé suambɔ buáŋ bó Mbvumbɔ mánzâ má Maŋ. Bó ké bahlé suambɔ bɔ bahlé pāla má Maŋ (Kribi) bā Bikoui (Lolodorf). Tindɛ matáhrá vú Maŋ (Kribi) na pan Bípfindí. Tindɛ giângá vú Bípfindí na pan Bikoui (Lolodorf). Yighəur nvúr bó suambɔ yā makuár mó pāla tindɛ vú Bikoui na pan nzi kɛ́ Bwɛ̌l Ywâ (Ebolowa) heā na tindɛ vú Bikoui na pan nzi Sígā (Éséka). Makuár má buáŋ bó Mbvumbɔ pɛ tindɛ vú Maŋ (Kribi) na pan Bípfindí mɔ yi mbpi : Makúrɛ Bandɛnvúr Ndtouā Nzambi nɛní Nzambi ntuăgă Mabvungū Kuămbɔ́ Bifūm Tindɛ mbá vú Bípfindí na pan Bikoui (Lolodorf). Heā makuár rimɔ yi mbpi : Lambí Bigyugā Bikalā Mvílɛ́ Múgɔ̄ Bingámbɔ́ Mangumā Tindɛ nlâl vú Bikoui (Lolodorf) na pan mánzâ má Bwɛ̌l Ywâ (Ebolowa). Heā luangá makuár rimɔ vi sangɛlɛ : Bigbâl Kábá Mbango Bitouər Mbango Mvumbɔ Bounglī Na makuár mafi Tindɛ nnā vú Bikoui (Lolodorf) na pan mánzâ má Sígā (Éséka). Heā luangá makuár rimɔ vi sangɛlɛ : Mill Madɔŋ Ngɔyaŋ Nkwâmbpuər Minlɔŋgā Kumbala. BITÍSɔŋ Bi Tísɔŋ númá Mbvumbɔ bó yí mɔ yi mbpi : Maŋ (Kribi) Bípfindí Bikoui má Loulɛ  (Lolodorf).

KAMPOƐR KAMPOƐR, 2011.

KIƐL KWASIO

Yɛ yi mbpa bur limbɔ nă kiɛl kwasio ngioă yâ na ngúmba, yɛ yî kiɛl kâ kwasio heā na mbvumbɔ. Ndtimbi nvúr, kwasio yɛ yî kiɛl gā bírá makiɛl mándtɛmí málāl. Makiɛl rimɔ mɔyi mbvumbɔ, mabi heā na bisió1. Mbvumbɔ bā mabi mɔyi makiɛl má Kamerûn ; bisió yɛ yî kiɛl bó lab nlambɔ́ Guiné Équatoriale2. Yighəur nvúr, kiɛl makina bó lab nlambɔ́ Gabɔn yɛ yî luangá makiɛl má gíga na kiɛl kwasio. Puəur riyɛ kiɛl kwasio bopil băngá bó giɔ na tsilɛ yɛ mbvumbɔ, na ndtaŋ nā yɛ yî dziná kâ. Kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl bó lab na mandtăŋ heā na miəur ritu. Sóŋ Wounglý Massaga ki na, kiɛl kwasio ké bahlé gíga na kiɛl mabi na gí bó birá fuəur vūr3. Yɛ ké bahlé bɛ mbpa bur limbɔ nă kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl bó lab na suambɔ Sud–Kamerûn. Kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl bó bahlé lab mánzâ má Maŋ (Kribi); bahlé bahlé Maŋ (Kribi) bā Bikoui (Lolodorf). Kiɛl kwasio yɛ sangása na makiɛl mângá mpbi kiɛl bíkyɛk (basaá-bakoko) pɛ nlú duo, makiɛl má bvulɛ pɛ duo túli (beti–fang), heā na mabi bā batanga pɛ duo jíma. Joseph Greenberg liɔlɛ mintsigá mí kiɛl kwasio. Pɛl ma limbɔ rinyɛ, kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl vú mandtoh mabur mana : niger–kordofan (179), niger–kongo (179), bénoué–kongo (139), ndtoh bur ntuágă bantoïde (132), pabā bantu (127), bur maka (6) heā na kwasio4. Ndtimbi nvúr, nlimbɔ mam nfī dziná na Gordon liɔlɛ mintsigá miangá mí kiɛl kwasio: niger-congo, atlantic-congo, volta-congo, benue-congo, bantoid, southern, narrow bantu, northwest, máka-njem heā na kwasio5. Kalar nenī makiɛl mumia má nlambɔ́ liɔlɛ na kiɛl kwasio yɛ yî ndtoh 4 ndtimbi nvúr yiɛ̌ kiɛl máka pɛ numba 421. Pɛl má nlimbɔ mam Malcolm Guthrie, kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl luangá makiɛl bó Bantu bó Kamerûn pɛ numba A.80 ndtimbi nvúr yiɛ̌ kiɛl máka–djem6. Pɛ tsiɛr kindá, murâ nlimbɔ mam dziná na Théophile Obenga mí nzi vusɛ bāŋ dig kiɛl kwasio. Mbvú 1985, mur nyina mí nzi gig makiɛl mumia má bó Bantu b’Afrika. Pɛl yɛ́, Mvumbɔ bā Máka ndtimbi nvúr yiɛ̌ makiɛl mŏ ; bubia bŏ yi ndtoh bur nvúr dziná na bo Bantu bó Équateur7. Na gí, kiɛl kwasio yɛ yî kiɛl gíga na bvuvbu makiɛl bó Bantu b’Afrik centrale8. KAMPOƐR KAMPOƐR, 2011.

NDTANDƐ NLAMBƆ́

Yɛ yi mbpa bur limbɔ na nlambɔ́ Kamerûn mi nzi pfugā paŋ mintángáŋ. Mintángáŋ matáhrá mi nzi paŋ buaŋ bó nlambɔ́ Kamerûn mi mbɛ Giáman. Giáman bo mi paŋ nlambɔ́ Kamerûn pâlā mbvú 1884 na pan mbvú 1918. Lin Giáman mi nkɛ, Fala bā Ngɛlɛn bo mi nuŋ paŋ pâlā mbvú 1918 na pan mimbvu 1960 1961. Nagi mimbvu rimiɛ nlambɔ́ Kamerûn mi nzi buama Indépendance nwɔ́.

Ntɛ́ nyɛ mi nzi buama Indépendance nwɔ́, nlambɔ́ Kamerûn mi nzi limbɔ kō bompaŋ bó nlambɔ́ bóbā. Nyí matáhrá mi mbɛ dzína na Ahmadou Ahdjo ; nyɛ mbɛ Paŋ nlambɔ́ pâlā mbvú 1960 na pan mbvú 1982. Paŋ nlambɔ́ mi bimbɔ nyɛ, nyɛ yi dzína na Paul Biya. Nyɛ bó yi Mɛ́r nlambɔ́ na pan dɔl mbvú 2011.

KAMPOƐR KAMPOƐR,2011

KUăR BIGYUGA

Bigyuga yε yi kundâ kuăr bó suambɔ̄ nlambɔ́ Sud-Kamerûn kĕ bahlé bε Département má Kiɛ̄ŋε yéa nā Arrondissement má Bipfindί. Yighəur vur, Bigyuga yε yi kundâ kuăr bó suambɔ̄ pahla má nzí vú Bikoui pε kε Kiɛ̄ŋε ; kĕ bahlé bε kilomita wum laŋ Bipfindί. Kuăr Bigyuga yεlɛ̂pfuɔ́ birā bokilomita wum na bóbá ; yea minlambɔ́ mí Lambí bā Mbikiligí bó yambεlɛ̄ kuăr Bigyuga. Bo suambɔ̄ yâ kuăr Bigyuga pahla má bo degré 10°29 yea na 3°07 má méridien má Greenwich. Vu bó lahlɛ̄, Buáŋ bó Mvumbɔ bā dzila kuăr Bigyuga sangasa na makâ mângá pε mɔ́ má Bantu. Kĕ bahlé bε makâ má Bvulɛ̌ yea na Pɔ̄ŋ Pfoumá Ntounga Nzhiou mi pan na bɔ̄. Kuălā na makâ rimɔ̄, Kuăr Bigyuga yεlɛ̂pfuɔ́ birā masâ Bogyiɛ̂l ntuɔ́ gigiá bidziəur rítu. Yɛ̄ kĕ bahlé bε mbuogŭ vi tsilɛ̄ nā puâ makuăr m’aŋă ba birā miná nā Bigyuga. Nkikyɔ́ŋ Philippe Blaise Essomba kalar yɛ́ nɛ́n pε ndtandε nlambɔ́ ki nā makuăr m’anŋă ba birā miná nā Bigyuga mɔ̄yī mi nlambɔ́ mí Sud-Ouεst yea nā Sentre. KAMPOεR KAMPOεR, 2012.

KUăR BIGYUGA

Bigyuga yε yi kundâ kuăr bó suambɔ̄ nlambɔ́ Sud-Kamerûn kĕ bahlé bε Département má Kiɛ̄ŋε yéa nā Arrondissement má Bipfindί. Yighəur vur, Bigyuga yε yi kundâ kuăr bó suambɔ̄ pahla má nzí vú Bikoui pε kε Kiɛ̄ŋε ; kĕ bahlé bε kilomita wum laŋ Bipfindί. Kuăr Bigyuga yεlɛ̂pfuɔ́ birā bokilomita wum na bóbá ; yea minlambɔ́ mí Lambí bā Mbikiligí bó yambεlɛ̄ kuăr Bigyuga. Bo suambɔ̄ yâ kuăr Bigyuga pahla má bo degré 10°29 yea na 3°07 má méridien má Greenwich. Vu bó lahlɛ̄, Buáŋ bó Mvumbɔ bā dzila kuăr Bigyuga sangasa na makâ mângá pε mɔ́ má Bantu. Kĕ bahlé bε makâ má Bvulɛ̌ yea na Pɔ̄ŋ Pfoumá Ntounga Nzhiou mi pan na bɔ̄. Kuălā na makâ rimɔ̄, Kuăr Bigyuga yεlɛ̂pfuɔ́ birā masâ Bogyiɛ̂l ntuɔ́ gigiá bidziəur rítu. Yɛ̄ kĕ bahlé bε mbuogŭ vi tsilɛ̄ nā puâ makuăr m’aŋă ba birā miná nā Bigyuga. Nkikyɔ́ŋ Philippe Blaise Essomba kalar yɛ́ nɛ́n pε ndtandε nlambɔ́ ki nā makuăr m’anŋă ba birā miná nā Bigyuga mɔ̄yī mi nlambɔ́ mí Sud-Ouεst yea nā Sentre.

KAMPOεR KAMPOεR, 2012.