Čhaŋpȟá eyápi kiŋ hé hú héčha na Khéya Wíta sitómniyaŋ ičháǧe.
Oówaŋwaŋg tókča kiŋ
editČhaŋpȟá hú kiŋ sihá-iyútȟapi yámni etáŋhaŋ wikčémna núŋpa heháŋyaŋ háŋskeya ičháǧa okíhi. Waȟpé kiŋ mimáhaŋskaska na škiškíte.
Čhaŋpȟáhu hú kiŋ waȟčá skaská šmeméya aíčhaǧe. Wétu oíhaŋke čháŋšna hú kiŋ lená sihá-iyútȟapi okhíse waŋží etáŋhaŋ sihá-iyutȟápi waŋží heháŋyaŋ háŋskeya ičháǧa okíhi. Kimímila kiŋ waȟčá kiŋ lená líla waštélakapi.
Waskúyeča kiŋ napȟáhuŋka-iyútȟapi okhíse waŋží glakíŋyaŋ híŋskokeča. Tȟokáheya kpasyá šašá na pȟapȟá éyaš blokétu ičhúŋhaŋ-šna sutȟúŋ áya čha sabsápiŋ na skuskúya.
Tókhel wóilagyapi
editYútapi
editWaskúyeča čhoníčha kiŋ špáŋšniyaŋ yulphíča tkȟá sú kiŋ yulphíča šni.[1] Hunúŋpa kiŋ épi na ziŋtkála kiŋ épi na tȟáȟča kiŋ íŋš-eyá čhaŋȟpá-waskúyeča yútapi.
Nakúŋ čhaŋpȟá yužápi čháŋšna líla oyúl wašté. Hé wóžapi eyápi.[2]
Hó nakúŋ čhaŋpȟá kaškípi na yumímiyela pusyápi čhaŋké waníyetu ahí kiŋháŋ naháŋȟčiŋ yulphíča.
Wiwáŋyaŋg wačhípi-ta
editWiwáŋyaŋg wačhípi čháŋšna čhaŋpȟáhu čhaŋsákala yuptáya paȟtápi na čháŋ wakȟáŋ kiŋ okhížate kiŋ él yuglákiŋyaŋ iyákaškapi.[3]
Hó nakúŋ čhaŋsákala eyá čhaŋpȟáhu čha taŋyáŋ kažípapi na uŋ čheȟpí paȟlókapi.[4]
Uŋmá
editWatóhaŋlšna wahíŋkpe čhaŋpȟá hú uŋ uŋkáǧapi. [5]
Footnotes
editWorks Cited
edit- Flying By, Sr., W. D., & Bishop-Jones, L. S. (2003). Lakota Medicinal/Culturally Important Plants (Standing Rock Nation). Sitting Bull College.
- Red Shirt, D. (2016). George Sword’s warrior narratives: compositional processes in Lakota oral tradition. University of Nebraska Press.
- Taken Alive, D. (2017, October 12). Interview with Delores (L_VD_H_DTA_20171012_02) [Video]. Wóoyake Project. https://wooya.ke/eBO2
- Ullrich, J. (Ed.). (2023). New Lakota Dictionary App (3rd ed.). Lakota Language Consortium.