Wp/igl/Abiodun Duro-Ladipo

< Wp‎ | igl
Wp > igl > Abiodun Duro-Ladipo

Abiodun Duro-Ladipo, Ma bí efu ódò 1941 ya shà achî ífímú ójàné Niajeria kpaí ya ño kélí gé.[1] Ichí kí ché chí Yoruba. Éfu ódò 1963, í téfu ojí ukólò ú gbó ku ma chí ífímú, ene kí chí agboji ojí úkólò lé chí Duro Ladipo, Abiodun fí Duro ladipo né ódò ki roní égbá kí chané chí úkólò ómo. ÍFímú kí defuñ ké amoné gbejù mò nyo’yo chí Oya kpaí ífímú ma dó Moremi.[2] Éfu odò1960s manwu 1970s, má lí éfu úcholo ma ché wéwé efí éwo Europe. Kwí ẹgba ko ókò nwu kwù efu ódò 1978, Abiodun domo achí ífímú Niajeria í nwu chí ífímú kí dí ucholo Africa nyogba.Abiodun defu fílmú ku ma dó Moremi ku ma du dúfu éfu ódò 2009.[3][4]

Abiodun Duro-Ladipo
human
Sex or genderfemale Nwọ́che
Country of citizenshipNigeria Nwọ́che
Name in native languageAbiodun Duro-Ladipo Nwọ́che
Birth nameAbiodun Duro-Ladipo Nwọ́che
Date of birth1941 Nwọ́che
Place of birthGbonyin Nwọ́che
SpouseDuro Ladipo Nwọ́che
Native languageYoruba Nwọ́che
Languages spoken, written or signedEnglish, Yoruba, Nigerian Pidgin Nwọ́che
Occupationsinger, actor Nwọ́che
Field of worktheatre, cinematography Nwọ́che
Ethnic groupYoruba people Nwọ́che
Eye colorbrown Nwọ́che
Hair colorblack hair Nwọ́che
Instrumentvoice Nwọ́che
Personal pronounL484 Nwọ́che

Ohiala

Ma bí Abiodun tí okolo ugbò ma jó Onu Ijan-Ekiti Niajeria efewo Ekiti State, Omoba ichí íyanjí o nwù í ché.Ekó ababa, úkólò ki ya téné ché chi nurseí, alu kí chí úkoché èdo megwejí kpa éfó ódò 1963. Í chané chukolo kpaí Mbari Mbayo ugbo ku ma chí fílmú, Ene kí ya chí agboji ómo chí Duro Ladipo. Éfó ódò 1964 í fí Ladipo né.[3][4]

Éfó odo 1960s manwù 1970s, í Keli éfu amí ucholo ki de í Berlin's Festspiele (1964), London's Commonwealth Arts Festival (1965), Festival mondial du théâtre de Nancy (1973) ucholo íyanjí efewo Zurich (1973). Ucholo efewo Belgrade, ucholo Iran's Shiraz Arts Festival manwù ucholo efewo Rome.[3]

Alù kí oko ñwu kwu éfó ódò 1978, Abiodun mu dí agboji ojí úkólò okò ñwu, úkólò lé ché gbí tí ñwi onobule égbá lé. Ojí ádé í téné na chí fílmù tule Í Muda chané chi filmù ojo tv, I ñwu defu abo kù ma chi programú éli eko ku ma dó Oya Sings (1979), í nwo chané defu drama kuma dó B'Inaku (1981). Amí fílmú ómuné ki ché ojí tv chí Oyinbo Ajele (1986), Esentaye (1997) manwu Ayelaagbe (1998). Amí fílmú ki defuñ chí fílmú igbele odú ma la chí Erelu in Aropin n'Teniyan, Iya Ewe in Ija Orugun manwù,fílmú eyí ki defuñ ubiane í ma dó Moremi.[3] Éfó ódò 2017, í chí amone owo Alù kú ma chi filmù Moremi etitò ku ma dabi ché. Ódù filmù lé chi Moremi Ajasoro.[5]

go ge

References