Wp/fvr/Sʉdân Sǎ̱ɨd

< Wp | fvr
Wp > fvr > Sʉdân Sǎ̱ɨd

Sʉdân Sǎ̱ɨd, asá kí séégáŋ Kʉldɨŋáŋba̱rʉ Sʉdân Sǎ̱ɨd kalŋa, ba̱rʉ sʉʉrʉ́rrɨ́ŋ-ii ná Apiríka Túlekʉŋo kee. Na yé kí Ɨsópia na Sʉdân na Kʉldɨŋáŋba̱rʉ Apiríka Túlékʉŋo na Kôŋgo’ŋ Jʉ́mbʉtáŋkuriꞌŋ Kʉldɨŋáŋba̱rʉ na Yugânda na Kênya kinaŋa gé. Na 2019 kééŋ kwáŋdiigiŋ-sí in-si gánníneŋ káwe âl 12,778,250 gé. Júba deemkuri na deem appâsaasuŋá-ii (deem kwa'ŋ appâ). Ba̱rʉ-sí lóóŋádǐŋáŋ Nɨ́ɨlkwǎꞌŋ Kʉldɨŋáŋba̱rʉ ka̱rɨ́o (ǎl in lóŋ ála Nɨ́ɨlkwǎꞌŋ dɨɨ́ŋɨ́ŋlóó-ii).

Sʉdan Sǎ̱ɨd dítǐnjaari Sʉdân-lé 2011 bawa. Ma̱sɨr Sʉdân-sí kí jɨré bawa Mohammad A̱lɨꞌŋ kuriŋáŋdɨɨrɨ́eꞌŋ dǔu namá Ɨŋgɨlɨ́zɨ́ŋá-Má̱sɨ́rɨ́ŋá arrá jǎ̱ɨkuri kéyé namaŋ Sʉdáníŋáꞌŋ dítǐnjaari-lé 1956. Lia asá Sʉdáníŋáꞌŋ Deerdɨokʉŋo Díígkʉŋo agíŋí, 1972 Sʉdân Sǎ̱ɨdkʉŋoꞌŋ Suuríŋkʉrɨŋꞌíŋ Sʉʉrʉ́ŋa̱rɨ́ eŋa namá kello namaŋ 1983 paago. 1983 Sʉdáníŋáꞌŋ deerdɨokʉŋo a̱wkʉŋos jáwla namás 2005 kí Nyégérétꞌíŋ Dóŋáꞌŋ Jasi agíŋí. Derŋadɨokwǎ a̱w-lé namá dákkin kwa míriŋa 2.5 kʉ́sɨŋɨ namá suŋŋâꞌŋ ere Sʉdáníŋá Sǎ̱ɨdꞌíŋ kwaléemeŋa ka̱ɨ́ŋ ǎl kí Ka̱rtʉ̂mꞌíŋ kuriŋaꞌŋ dɨɨrɨ́eŋjáásoꞌŋ bisara kʉ́sɨŋɨ. Sʉdân Sǎ̱ɨd 9 Kuywěel 2011 ba̱rʉ dítǐnjaari eŋa, lia ál Taanɨ̂líŋ 2011 waŋjaáŋo-lé kwa 98.83% dítǐnjaari-sí keélé. Yé Taadorol 2013ꞌíŋ táas-lé kí Noyóŋ 2020 órréŋâŋ kalbata na deerdɨokwaŋ-lé mííneŋ eŋa, ǎl ta̱bʉŋa tarrîŋkwǎ Silba Kíir Mayârditiŋ kí Riyâk Masâr jɨrgɨ́ŋóꞌŋ jasi káwe ná suuríŋjádíŋóꞌŋ kuri káwe.

Sʉdáníŋá Sǎ̱ɨdꞌíŋ kwǎŋdiigiŋ suŋŋâꞌŋ ere Nɨ́ɨlkwǎ ge, na ayéŋá-lé kí kwǎŋdiigiŋꞌíŋ jaluŋ yé da̱ldɨŋ-lé ba̱rʉŋa saasuŋá ittíŋakwǎꞌŋ dɨó-ii, kí gánníneŋjáa kwa sabbarrá'ŋ ayéŋá 18ꞌíŋ dǔu ge. Sʉʉrʉ́ŋkwa suŋŋâŋere Jáásodʉŋóŋtá̱á̱rɨ́ wala tá̱á̱rɨ́ŋá sɨ́rá kerkera-sí see kééli. Na ba̱rʉ Bá̱rʉ́ŋáꞌŋ Jɨrgɨ́ŋó-lé na Apiríkaꞌŋ Jɨrgɨ́ŋó-lé na Apiríka Sǎbaꞌŋ Kwǎŋdaara-lé, na Kuriŋasûŋŋâŋdɨóꞌŋ Taála Jʉtʉ́mó'ŋ ere-lé togol-ii.