Wikimedia Incubator

Wp/brh/Sáráh Barnhárŧ

< Wp | brh
Wp > brh > Sáráh Barnhárŧ

Template:Wikidata image

Sáráh Barnhárŧ

Barnhárŧ, 1878 ná xuŕk átiaŧ
Born Sáráh Barnhárŧ
c. 22 Aktúbar 1844[[dalíl 1]
Paeris, Fráns
Died 26 Márc 1923 (umr 78)
Paeris, Fráns
Years active 1862–1922
Spouse(s) Ambroise Aristide Damala
1882-1889
Signature

Sáráh Barnhárŧ (23 Aktúbar 1844 – 26 Márc 1923) Fráns aŧí isŧej o sarí daur aná film átá adákár as assaka. Ode 'insání táríx ná ģuŧŧ án gicen va piní á adákár' ná pin aŧ yát kanningik.[1][2] 1870 áteŧí, Belle Epoque daur aná avalsar aŧí, Barnhárŧ tenkin pin kaŧŧá. Amo daur aŧí, Yúrap o Amríka ná ar kunđ u damag aŧí oná adákárí ná dívána ģák sáŕí assur. Od oná gicen o purmehrá adákárí kin The Divine Sarah ná lakab rasengá.

Paedáiş o cunakkí

edit
 
Sáráh Barnhárŧ, 1864 aŧí
 
Sáráh Barnhárŧ (Napoleon Sarony ná alok foŧú)

Barnhárŧ Paeris aŧí vadí mass. Oná şaşşa ná pin Rosine Bernardt[dalíl 2] [3] assaka. Oná lumma Julie Bernardt (1821, Amsterdam – 1876, Paeris) assaka vale báva ná ta kas e samá af. Julie ná báva (Barnhárŧ ná píra), Moritz Baruch Bernardt, Yahúdí as assaka o caşmak ná vápár kareka, xan tá tabíb as ass, o cunko mujrim as am ass. Julie ná báva ná, Julie to aviŕda, şaş cuná assur. Julie ná lumma ná pin Sara Hirsch (monmustí Janetta Hartog ná pin aŧ cáingáka; c. 1797–1829)[3] ass. Julie ná báva tená avalíko arvat ná mark aná panc afta án pad, 1829 aŧí, Sara Kinsbergen (1809–1878) e barám kare; vale 1835 aŧí Julie e, oná cár íŕ, asi ílum o mátunna ģá lumma ton avár urá ģán kaşşá.[3] Julie tená cunká íŕ Rosine ton aviŕda Paeris á iná, aráŕe o cakla seŧí kárem kare o zút “Youle” aná pin aŧ maşúr mass. Julie ná panc masiŕ assur aráftián asiŧ (ki jáŕ as ass) 1843 ŧí cunakkí ŧí kask.

Sáráh Barnhárŧ tená pin e badal kare o tená xáotí pin aŧí “h” as aviŕda kare. Oná paedáiş ná rikáŧ 1871 aŧí xáxar aseŧí gár massus us. Tená Fránsí bunyád e sábit kanning kin, Barnhárŧ púskuno káģad joŕ karife, aráfteŧí o tene Le Havre tí túlok “Judith van Hard” o "Édouard Bernardt” ná awlád likkife.[dalíl 3][3]

Sáráh dáiská cunak ass ki lumma ta Grandchamp iskúl á mon tis ta.[4] 1860 aŧí, Paeris aŧí, Conservatoire de musique et de declamation á ining banning şurúh kare o zút Comédie Française aŧí şágirdí millá ta. Tená adákárí ná biná (11 Agast 1862) e andáŕe Racine ná Iphigénie ná kirdár aŧ kare.[4] Rambranŧ dáŕe báz vaxt salitav; tená hamsar adákár as e capáńŧ as xalling ná savab án, istífa tiroí tamma ta.[4]

Barnhárŧ ná zind aná bábat cáindárí tiá báz náŧahí ná savab dáde ki oná jind báz baŧákí as assaka. Alexandre Dumas, fils, od asi rusváo droģtaŕ as lekáne.[2]

Isŧej adákárí

edit
 
Félix Nadar, ná aloko foŧú as, 1865

Barnhárŧ tená isŧej adákárí e 1862 aŧí biná kare ki vaxtas o Comédie Française (Fráns ná ģuŧŧ án kadrí o piní á teŧar) aŧí şágird ass. Vale o zút Fráns e illá Baeljíam á iná, aráŕe o Henri, Prince de Ligne, ná suret joŕ mass. Henri án, 1864 aŧí, asi már as xaná ki pin e ta Maurice tixer. Maurice ná vadí manning án pad Prince barám kin Barnhárŧ e pare, vale Prince ná urá válák rází allavas, o Barnhárŧ e rází karer ki o Prince e illi kái.[5]

Comédie Française án peştam manning án pad o valdá cakla seŧí iná, arásiŧ aŧí oná lumma od púskun rasídaí ŧí helák karesus. Mana sál aŧí (1862-65) o dá poriá án báz paesa kaŧŧá. Anná de teŧí o tená maşúr á tábút e alk arásiŧ aŧí o vaxt vaxt as xácáka. Barnhárŧ páreka ki dun kanning áŧ o tená bázá đukkiá kird áte juání aŧ poh marek.

Barnhárŧ zút teŧar ná kárem á aŕsengá o 1866 aŧí Théâtre de L’Odéon aŧí adákárí şuruh kare. Dáŕe oná ģuŧŧ án piní á kárem François Coppé ná Le Passant (Janvarí 1869) aŧí adákárí ass.[6] Franco-Prussian Jang aná biná ton teŧar e band karoí tammá, o Barnhárŧ dá teŧar e árzío ispitál as joŕ kare, arásiŧ aŧí o jang aŧí ŧappí maroká sipáhí tá iláj o xiáldárí e kareka.[4] 1872 aŧí, o Odéon e illá o valdo ná Comédie Française á aŕsengá. Oŕe oná bhallá sarsobí Voltaire ná Zaïre (1874) kird aŧi ass.

1870 ná sál áteŧí Barnhárŧ isŧej adákárí ŧí pin kaŧŧá o zút Yúrap ná ar kunđ o hand aŧí maxlúk oná kárem e unning xuáára. Amríka o Kaeniđá ná oná avalíko safar 1880-81 aŧí mass, arátam ki o 31 şár aŧí 157 vár tená adákárí nişán tiss.[7] 1887 o Suelí Amríka ģá iná. Oŕe, o Kiúbá ŧí Matanzas ná Sauto Theater aŧi ham kird peş kare. 1888 aŧí, o performance kin Iŧlí, Ijipŧ, Turkí, Suíđan, Nárve o Rús aná safar kare. 1891-92 aŧí, o sarjam duniá ná safar kin peştamma u Yúrap, Rús, Kutubí u Suelí Amríká, Ásŧrelíá, Niúzílaenđ, Haváí u Samoa ná geştir iláka ģátíá iná o oŕe tená adákárí ná hunar e nişán tiss. 1901 o 1913 ná niám aŧ, Barnhárŧ Amríká ná kaí safar áte kare, aráŕe o bázá piní va kadrí kird áte peş kare.

Andá safar u in-bar tá niám aŧ, Barnhárŧ Théâtre de la Renaissance e ajára ģá alk. 1893 án 1899 iskán o dá teŧar e şenkár, sojkár, u adákár ná bistár aŧ callefe.[8] O dáŕe bázá púskuná zálbúl áte adákárí el tissak, aráfteŧí Liane de Pougy am aviŕda ass.[9]

1899 aŧí, Barnhárŧ Place du Châtelet á joŕ Théâtre des Nations e alk o pin e ta badal kare Théâtre Sarah-Bernhardt tixá. Dá teŧar ná mondídárí e, 21 Janvarí á, tená maşúrá kirdár, Victorien Sardou ná La Tosca aŧ karife. Andá cirr aŧ, Racine ná Phèdre (24 Farvarí), Octave Feuillet ná Dalila (8 Márc), Gaston de Wailly ná Patron Bénic (14 Márc), Edmond Rostand ná La Samaritaine (25 Márc), u Alexandre Dumas fils ná La Dame aux Camélias (9 Aprel) e am peş kare. 20 Maí á, Shakespeare ná Hamlet ná kirdár oná zind aná ģuŧŧ án mutnáza ģá kirdár ass.[10] Barnhárŧ tená zind aŧí as gicen va sanjídao adákár asená pin e kaŧŧá, u xalkat od The Divine Sarah ná pin e tiss. O tená adákárí ná hunar e arkas án mannife, andá xátirán to od duniá ná ģuŧŧ án gicená adákár lekingik.[11]

Barnhárŧ tená mark iskán Théâtre Sarah-Bernhardt e callefe; mark án ta pad már ta Maurice dá teŧar e sambhálá. Iraŧamíko Jihání Jang aŧí, Fráns á Jarmaní ná kaoza[12] án pad, Barnhárŧ ná Yahúdí bunyád ná xátirán, kaozagir ák dá teŧar ná pin e badal karer o Théâtre de la Cité tixár.[13]

Zátí zind

edit
 
Victor Hugo ná Ruy Blas ŧí Queen ná kirdár, 1879.

Barnhárŧ ná asi Baeljían amír aseton yárí ass. Dá amír Charles-Joseph Eugène Henri Georges Lamoral de Ligne (1837–1914), Eugène, 8th Prince of Ligne, ná már ass. Prince u Barnhárŧ e már as mass ki pin e ta Maurice Bernhardt (1864–1928) tixár. Maurice adákár to manning kattav vale teŧar o adákár átá sambhálkár as joŕ mass. Barnhárŧ ná mark iskán Maurice, o oná xáot, paesa kin vaxt vaxtas tená lumma ná muhtáj ass. Maurice asi Poliş princess aseton barám kare arásiŧ ná pin Maria Jablonowska ass. Oftá irá masiŕ am massur. Asi masiŕ tá (Simone) Philadelphia ná amíro vápárí Edgar Gross ton barám kare, u elo masiŕ ta (Lysiana) đrámánavís Louis Verneuil ná arvat joŕ mass.

Barnhárŧ ná juáningá sangat o íŕakkok Gustave Doré, Georges Clairin, Mounet-Sully (adákár), Lou Tellegen (adákár), u Victor Hugo (maşúrá Fránsí niviştakár) assur. Alphonse Mucha tená bázá giránkadr Art Nouveau kárem te oŕá joŕ kare.

Umr aŧí oŕán 9 sál cunak Fránsí impressionist painter, Louise Abbéma (1853–1927), ton oná sangatí mehr án andun purr ass ki xalkat páreka ki ofk asal aŧí asielo ná áşik o. Abbéma ná joŕ karoko painting as e, 1990 aŧí, Comédie-Française e poŕí tiningá. Dá painting aŧí aŕtom ák tá bois de Boulogne ná jhíl aŧi, kiştí seŧí túlok nişán tiningásus. Dá painting ton káģad as am assak ki likkok ass iyá ta "Peint par Louise Abbéma, le jour anniversaire de leur liaison amoureuse"[14] (bolíbadal: "Tená mehr aná sálroc á Louise Abbéma joŕ karene ta").

Guđsar á 1882 aŧí, Barnhárŧ Yúnán aŧí vadí marok adákár Aristides Damala (ki Fráns aŧí isŧej-pin Jacques Damala aŧ cáingáka) ton Landan aŧí barám kare. Káģad áteŧí to 1889 aŧí Damala ná mark iskán ofk areģ-arvat assur, vale hakíkat aŧí dá barám am ure iskán barjá salitav, antae ki areģ ta morphine ná naşşaí ass. Dá barámígirí ná guđđíko sál áteŧí, Barnhárŧ ná King Edward VII (mustakbil ná bádşáh; amo vaxt á Prince of Wales) ton yárí ass.[15]

Pára ki asi vár Barnhárŧ páre, "I ibádat kev? Vaxtas am na! I atiest aseuŧ."[16] Zind aná áxrí sáíń teŧí od Roman Kaetolik as baptise kanningá, o guđđíko rasm áte amanná kare,[17] vale o yakká tene ládín samjáka o tená Yahúdí pajjár e darşán kareka.[18]

Betavár film áteŧí kárem

edit
 
1917 ŧí cáp maroko iştiár as

Barnhárŧ amo avalíko adákár áteŧí ass ki betavár film áteŧí kárem ná biná e karer. 1900 aŧí joŕ maroká oná avalíko film Le Duel d'Hamlet irá-minŧ murģun ass ki oŧí Hamlet ná kirdár e kare. (Asal aŧí to dád bandaģ betavár film as páning am kappak, antae ki avalíko vár tavár u suroká foŧú te dáŧí avár kanningásus u peş kanningásus.)[19] Dá vaxtá am dá YouTube á sáŕí e.[20] O aşt motion picture u irá biographical film áteŧí kárem kare. Guđđíko teŧí Sarah Bernhardt à Belle-Isle (1912) am ass ki oná, tená uráŧí, zind aná de te tadefing ná báravaŧ ass.

Zind aná guđđíko sál ák

edit

Teatro Lírico do Rio de Janeiro ŧí Victorien Sardou ná La Tosca ŧí adákárí karísá áxríko nadára ŧí buŕz án drikk xalling vaxtá Barnhárŧ ná gođ tappí mass. Oná nat valdá asul joŕ matav. 1915 ŧí gangrene joŕ manning ná savab án oná rástíko tíva nat e guđđoí tammá. Od kaí tú wheelchair aŧí gidrefoí tammá.

Barnhárŧ tená kárem e barjá tixe. Vaxtas to tená páŧ aŧ joŕ á naklí (prosthetic) nat e am bentavaka, arásiŧ án ki od báz bad bassaka. 1915 ŧí Amríka ná kámyábo daura as kare. Fráns vápsí á o tená mark iskán, tená jind aná production áteŧí kárem karisa kare. Oná guđđíko gicená káremk Daniel (1920), La Gloire (1921), u Régine Armand (1922) assur. London's Coliseum ná manager, Arthur Croxton páik ki adákaŕí ná vaxtá samá titavaka ki o lang e.[21] O duno kirdár to kanning kattavaka ki isŧej á báz dángeng carrengoí tammi, vale oná guŧŧ u tavár guđsar iskán od sarsob karisa karer.

1993 aŧí, Sáráh Barnhárŧ ná bikk ák kárem illár u uremia ná savab án o dá duniá e illá berán mass. Ixbár tá xabar ák pára ki o, tená maļ aná dúteŧí leŧok, aŕzáno mark as kaŧŧá.[22] O 78 sál aná umr as kaŧŧá.[23]

Kitáb ák

edit
  • Dans les nuages, Impressions d'une chaise (1878)
  • L'Aveu, drame en un acte en prose (1888)
  • Adrienne Lecouvreur, drame en six actes (1907)
  • Ma Double Vie (1907), & William Heinemann ná nivişta karok My Double Life: Memoirs of Sarah Bernhardt, (1907)
  • Un Coeur d'Homme, pièce en quatre actes (1911)
  • Petite Idole (1920; The Idol of Paris ná pin aŧ, 1921)
  • L'Art du Théâtre: la voix, le geste, la prononciation, etc. (1923; The Art of the Theatre ná pin aŧ, 1924)

Kirdár ák

edit
 
Barnhárŧ Hamlet ná kirdár aŧí, 1899[24]
 
Barnhárŧ, 1890áteŧí
  • 1862: Racine ná Iphigénie, oná bináí kirdár.
  • 1862: Eugène Scribe ná Valérie
  • 1862: Molière ná Les Femmes Savantes
  • 1864: Eugène Marin Labiche & Deslandes, Un Mari qui Lance sa Femme
  • 1866: T & H Cognard ná La Biche aux Bois
  • 1866: Racine ná Phèdre (Aricie ná kirdár)
  • 1866: Pierre de Marivaux ná Le Jeu de l'Amour et du Hasard (Silvia ná kirdár)
  • 1867: Molière ná Les Femmes Savantes (Armande ná kirdár)
  • 1867: George Sand ná Le Marquis de Villemer
  • 1867: Georges Sand ná François le Champi (Mariette ná kirdár)
  • 1868: Alexandre Dumas, père ná Kean (Anna Danby ná kirdár)
  • 1869: François Coppée ná La Passant, (Zanetto ná kirdár); isŧej á oná avalíko sarsobí o gicená kárem
  • 1870: George Sand ná L'Autre
  • 1871: André Theuriet ná Jeanne-Marie
  • 1871: Coppée ná Fais ce que Dois
  • 1871: Foussier and Edmond ná La Baronne
  • 1872: Louis Bouilhet ná Mademoiselle Aïssé
  • 1872: Victor Hugo ná Ruy Blas (Ispen ná malká Doña Maria de Neubourg ná kirdár)
  • 1872: Dumas père ná Mademoiselle de Belle-Isle (Gabrielle ná kirdár)
  • 1872: Racine ná Britannicus (Junie ná kirdár)
  • 1872: Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais ná Le Mariage de Figaro
  • 1872: Jules Sandeau ná Mademoiselle de la Seiglière
  • 1873: Octave Feuillet ná Dalila (Princess Falconieri ná kirdár)
  • 1873: Paul Ferrier ná Chez l'Avocat
  • 1873: Racine ná Andromaque
  • 1873: Racine ná Phèdre (Aricie ná kirdár)
  • 1873: Feuillet ná Le Sphinx
  • 1874: Voltaire ná Zaire
  • 1874: Racine ná Phèdre (Phèdre ná kirdár)
  • 1875: Henri de Bornier ná La Fille de Roland
    • Alexandre Dumas, fils aná L'Étrangère (Mrs. Clarkson ná kirdár)
    • Parodi ná Rome Vaincue
  • 1877: Hugo ná Hernani (Doña Sol ná kirdár)
  • 1879: Racine ná Phèdre (Phèdre ná kirdár)
  • 1880: Émile Augier ná L'Aventurière
  • 1880: Legouvé & Scribe ná Adrienne Lecouvreur
  • 1880: Henri Meilhac &Ludovic Halévy ná Froufrou
  • 1880: Dumas fils aná La Dame aux Camélias (Maguerite ná kirdár)
  • 1882: Victorien Sardou ná Fédora
  • 1884: Sardou ná Théodora (Theodora, Empress of Byzantium ná kirdár)
  • 1887: Victorien Sardou ná La Tosca
    • Dumas fils ná La Princesse Georges
  • 1890: Sardou ná Cléopâtre, Cleopatra ná kirdár
  • 1893: Jules Lemaître ná Les Rois
  • 1894: Sardou ná Gismonda
  • 1895: Molière ná Amphytrion
  • 1895: Magda (Hermann Sudermann ná Heimat ná bolíbadal)
  • 1896: La Dame aux Camélias
  • 1896: Alfred de Musset ná Lorenzaccio (Lorenzino de' Medici ná kirdár)
  • 1897: Sardou ná Spiritisme
  • 1897: Edmond Rostand ná La Samaritaine
  • 1897: Octave Mirbeau ná Les Mauvais bergers
  • 1898: Catulle Mendès ná Medée
  • 1898: La Dame aux Camélias (Marguerite Gautier ná kirdár, foŧú ŧí nişán tirok)
    • Henri Auguste Barbier ná Jeanne d'Arc (Joan of Arc ná kirdár)
    • Morand & Sylvestre ná Izéïl (Izéïl ná kirdár)
    • William Shakespeare ná King Lear (Cordelia ná kirdár)
  • 1899: Shakespeare ná Hamlet (Hamlet ná kirdár)
    • Shakespeare ná Antony and Cleopatra (Cleopatra ná kirdár)
    • Shakespeare ná Macbeth (Lady Macbeth ná kirdár) (Fránsí bolí ŧí)
    • Richepin ná Pierrot Assassin (Pierrot ná kirdár)
  • 1900: Rostand ná L'Aiglon aŧí L'Aiglon ná kirdár
  • 1903: Sardou ná La Sorcière
  • 1904: Maurice Maeterlinck ná Pelléas et Mélisande (Pelléas ná kirdár)
  • 1906: Henrik Ibsen ná The Lady From the Sea
  • 1906: Mendès ná La Vierge d'Avila (Saint Theresa ná kirdár)
  • 1910: John Wesley De Kay ná Judas aŧí Judas ná kirdár
  • 1911: Moreau ná Les Amours de la reine Élisabeth (Queen Elizabeth ná kirdár)
  • 1913: Tristan Bernard ná Jeanne Doré (Jeanne Doré ná kirdár)

Filmográfí

edit
 
Sáráh Barnhárŧ, 1911 ná film Camille (La Dame aux camélias) aŧí
  • 1900: Le Duel d'Hamlet
  • 1908: La Tosca
  • 1911: La Dame aux Camélias
  • 1912: Adrienne Lecouvreur
  • 1912: Les Amours d'Elisabeth, Reine d'Angleterre
  • 1912: Sarah Bernhardt à Belle-Isle (Sáráh Barnhárŧ tená uráŧí, tená jind aná kirdár aŧí)
  • 1915: Mères Françaises (Fráns ná lumma)
  • 1915: Ceux de Chez Nous (Ofk uráŧí)
  • 1916: Jeanne Doré
  • 1921: Daniel
  • 1923: La Voyante (Peşbín,)

Foŧú ambár

edit
  • Foŧúgráfí
  •  
    1882 aŧí Félix Nadar ná aloká foŧú. Sáráh Barnhárŧ Victorien Sardou ná Theodora ná kirdár aŧí.
  •  
    Barnhárŧ tená kárem ná sarí de teŧí Theodora ná kirdár aŧí.
  •  
    1900 aŧí William Downey ná aloká foŧú. Sáráh Barnhárŧ Victorien Sardou ná Theodora ná kirdár aŧí.
  •  
    Theodora ná kirdár aŧí.
  •  
    Joan of Arc aná kirdár aŧí.
  •  
    Cleopatra ná kirdár aŧí.
  •  
    Gismonda ŧí.
  •  
    Sáráh Barnhárŧ, La Dame aux camélias, 1881
  •  
    1890 aŧí Napoleon Sarony ná aloká foŧú.
  •  
    Zátí zindagí ŧí.
  •  
    Zind aná guđđíko sál ák.
  •  
    1910 aŧí, Henry Walter Barnett ná aloká, Sáráh Barnhárŧ ná porŧreŧ.
  •  
    Père Lachaise Cemetery aŧí sáŕí Barnhárŧ ná adíra

Cáindárí tá dalíl ák

edit

Dá niviştánk ná avalíko (00:25, 10 Naombar 2015 á sáŕí) droşenk e Angrezí Vikípeđíá ŧí andá pin aná niviştánk ná, 13:18, 9 Naombar 2015 á sáŕí, droşenk án allingáne o Bráhuí bolí ŧí badal kanningáne. Niviştánk ná dá droşenk aŧí sáŕí cáindárí buncux ák amofko ki Angrezí Vikípeđíá ná radbadalkár ák tená bolí ná niviştánk aŧí aviŕda karesur. Bráhuí bolí ŧí badal kanning vaxtá cáindárí tá dá buncux átá tasdík kanningtane, radík Angrezí Vikipeđíá ná radbadalkár átá lixaŧŧí o.

  1. ↑ Od 1857 aŧí, 12 sál aná umr aŧí, baptise kanningásus, vale dáná rikáŧ gár e. Duánzda sál aná umr aŧí maroká Baptism ná sanad, paedáiş ná táríx kin icco mannoko rikáŧ as aff, vale dá elo rikáŧ áteton đek itting kin bakár banning kek. (The Art of High Drama ŧí, Profaesar Ockman dává kek ki Paeris aŧí, Bibliothèque de la Comédie Française aŧí, ixbár ná kutra seŧí baptism ná sanad avár e, arásiŧ aŧi Barnhárŧ ná paedáiş ná táríx 25 Satumbar 1844 nivişta e.) Báz ák dá am pára ki Barnhárŧ vaxtas tená sálgira e 23 Aktúbar á am kareka, vale dá dává ná icco tasdík ás aff. Barnhárŧ ná, 1907 aŧí nivişta marok xudnivişt zindlekav Ma double vie ŧí, oná paedáiş ná táríx ná icco gapp as aff.
  2. ↑ Andá pin aŧ, 1859 aŧí, o Conservatoire National aŧí dáxla alk o oŕe tená paedáiş roc e 23 Aktúbar 1844 likkife. 1871 aŧí oná rikáŧ ná xáxar aŧí gár manning án must aná andá asi lekav as salamat e (Snell, pp. 9–10). Snel páik ki vaxtas ki oná paedáiş ná dá rikáŧ salámat ass to rást e đakking ná icco javáz as allav.
  3. ↑ Barnharŧ ná xudgaŕ báva ná pin e oná mámá Édouard Bernardt ná pin á allingá ki Tours aŧí boarding school aseŧí cunak bhallun mass o valdá Chile á ampe iná (Snel, p.82).

Cáindárí tá buncux ák

edit
  1. ↑ http://www.biography.com/people/sarah-bernhardt-9210057
  2. ↑ 2.0 2.1 Gottlieb, Robert. "The Drama of Sarah Bernhardt". nybooks.com. Retrieved 18 October 2007.
  3. ↑ 3.0 3.1 3.2 3.3 Snel, Harmen (2007). The ancestry of Sarah Bernhardt; a myth unravelled. Amsterdam: Joods Historisch Museum. ISBN 978-90-802029-3-1.
  4. ↑ 4.0 4.1 4.2 4.3 Gold, Arthur and Fizdale, Robert (1991). The Divine Sarah: A Life of Sarah Bernhardt. New York: Knopf. ISBN 0394528794.
  5. ↑ Skinner, Cornelia Otis (1966) Madame Sarah. Paragon House
  6. ↑ Aston, Elaine (1989). Sarah Bernhardt: A French Actress on the English Stage. Oxford: Berg. p. 5. ISBN 0854960198.
  7. ↑ Internet Broadway Database
  8. ↑ Gottlieb, Robert (2010). Sarah: The Life of Sarah Bernhardt. London: Yale University Press. p. 121. ISBN 0300192592.
  9. ↑ Gundle, Stephen (2008). Glamour: A History. Oxford University Press. p. 100. ISBN 978-0199210985.
  10. ↑ Robert, Gottlieb (2010). Sarah: The Life of Sarah Bernhardt. Yale University Press. p. 142. ISBN 0300192592.
  11. ↑ Golden, Eve. "From Stage to Screen: The Film Career of Sarah Bernhardt". Retrieved 18 October 2007.
  12. ↑ McCormick, John (1995). "Bernhardt, Sarah" in The Cambridge Guide to the Theatre. Martin Banham (ed.). Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 9780521434379.
  13. ↑ Based on the article Théâtre de la Ville] in the French Wikipédia (version 12 juin 2012 à 11:13).
  14. ↑ Guibert et al. (2000) Portrait(s) de Sarah Bernhardt. Bibliothèque nationale de France. ISBN 2717721134
  15. ↑ "Edward VII biography". Archived from the original on 25 May 2006. Retrieved 18 October 2007.
  16. ↑ "Positive Atheism's Big List of Quotations: Sarah Bernhardt". Retrieved 18 October 2007.
  17. ↑ Menefee, David W. (2003) Sarah Bernhardt in the Theater of Films and Sound Recordings. North Carolina: McFarland. ISBN 078641636X
  18. ↑ [1]
  19. ↑ "Filming Shakespeare With And Without Words In Settings Familiar And Unfamiliar". Archived from the original on 30 October 2007. Retrieved 18 October 2007.
  20. ↑ "1899 Hamlet, the Fencing Scene with Laertes".
  21. ↑ Croxton, Arthur (26 March 2011). "Sarah Bernhardt in London, best of all possible Samaritans". The Fortnightly Review, fortnightlyreview.co.uk.
  22. ↑ "Obituary: Mme. Sarah Bernhardt". North-China Herald, 31 March 1923, p. 866.
  23. ↑ Sarah Bernhardt. Findagrave.com. Retrieved on 15 June 2014.
  24. ↑ Almanach des Spectacles, année 1899, p. 63; Sarah Bernhardt as Hamlet at the Library of Congress.

Darí gańđ ák

edit

Retrieved from "https://incubator.wikimedia.org/w/index.php?title=Wp/brh/Sáráh_Barnhárŧ&oldid=5996171"