Wp/brh/Mehrgaŕh

< Wp | brh
Wp > brh > Mehrgaŕh

Mehrgaŕh Xal aná Púskuná Daor (7000 BC án 2500 BC) aná bház kadrí o damb as e. Dá aeno ná Balocistán (Pákistán) ná Kaccí iláka ŧí e. Dá duniá ŧí kiştokişár o máldárí ná ģuŧŧ án mutkuná nişání e.

Mehrgaŕh ná đass o nişán

Dá damb Bolán ná xuŕká o Koŧá, Kalát o Sebí ná niám aŧí e. Dá damb e 1974 aŧí Faráns ná dambzántkár (archaeologist) Jean-François Jarrige paŧŧásus xanásus, o dád 1974 o 1986 ná niám aŧí xutásur. Mehrgaŕh ná avalíko ábádí dá 495 ekaŕ ná damb aná kutub-deŧik ná kunđ áŧe ki aráŕe 7000 BCE - 5500 BCE ná niám aŧí asi kiştokişárí xalk as massune.

Zind o Zánt

edit

Mehrgaŕh ná avalíko daor aná maxlúk kacca (liccaģ aŧ joŕ karok) o xişt aná urá teŧí rahengáka. Tená ģalla ģáke ambár teŧí đakkára, o miss aná aozár tixára tenton, aráfte handí bhaŧŧa ģáteŧí joŕ karera. Ofk jao, xolum, ber o ilár dasera o meļ, eŧ o elo sádár torera.

Rand aná daor aná (5500 BCE – 2600 BCE) maxlúk izm o hunar ton bház xuárí karera. Ofk xuár joŕ kanning, sáhdár tá sil e bising o kassa kanning, xal tián aozár joŕ kanning aŧí máhir assur. 2600 BCE iskán dáŕe maxlúk ábád rahengáne.

Aprel 2006 aŧí sáinşí jarída Nature aŧí paŕav xallingásus ki insán ná táríx aŧí zinda ģá insán ná dantán e ŧung kanning o pur kanning ná ģuŧŧ án mutkuná (Xal aná Púskuná Daor aná Sarí Daor aná) nişání Mehrgaŕh án dú bassune.

Dambzánt aŧí kadr

edit

Mehrgaŕh e dása Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná sarí daor xiál kanningik.

Mehrgaŕh ná avalíko daor

edit

Dambzántkár ák Mehrgaŕh ná ábádí e bház daor teŧí vanđ kera. Mehrgaŕh ná avalíko daor (7000 BCE – 5500 BCE) Xal aná Púskuná Daor aŧí ass. Dá daor aŧí razán istimál matavaka. Sarí kiştokişár ná biná e nem-páhválí maxlúk kare ki xolum o jao dasera o meļ, eŧ o elo sáhdár torera. Xalk o şárk tá niám aŧ cár başx assur o kacca (liccaģ aŧ joŕ karok) á xişt aŧ máŕí tafesur. Andá daor aná kabr átián kárí, xal o hađđ aná aozár, xuár, báínk, hár am dú bassuno. O narína ģátá kabr áteŧí ziát giŕá tixok massuno. Dákán bedis kuck, feroza o elo xal teaŧ joŕ suht o niáŕí o sáhdár tá cunko but am dú bassuno.

Mehrgaŕh ná iraŧamíko o musiŧamíko daor

edit

Mehrgaŕh ná iraŧamíko (5500 BCE – 4800 BCE) o musiŧamíko (4800 BCE – 3500 BCE) daor Xal aná Púskuná Daor aná amo vaxt as ki razán istimál massaka iŧí ta, o Miss/Pittal (copper) ná Daor ass. Dá daor aŧí bház kacc aŧ giŕá joŕ kanning o púskuno vaŕ tá istimál ná kaí nişáník milláno. Camkoká xuár o bisoká liccaģ ná but joŕ karera ki ziát xúŕtí aŧ kárem marok ass íá tá. Niáŕí tá but ák rang o suht aŧ berifok assur. Vaxt aná gidreng ton kabr áteŧí tixoká giŕák macciŧ salisá inár o bíra suht salísur, o niáŕí tá kabr áteŧí ziát giŕá tixingár. Avalíko ŧappok liccaģ o hađđ aŧ joŕ assur o geometric design assur íá tá.

Mehrgaŕh ná cáramíko daor

edit

2600 BCE o 2000 BCE ná niám aná vaxt aŧí şár e yala kanningásus. Dá Sind Benŧ Taezíb ná niámíko daor ass.