Meļ (Ovis aries) maxlúk kin sú o páļ aná asi bhallo vasíla ase. Asi vaxt ase án dá sáhdár e urá teŧí láho kanningáne o dáŕán kaí fáida ģák allingáno. Meļ e máldárí kin láho kanning ná avalíko đass Mehrgaŕh ná damb átián millik. Páļ o sú ton avár dáná sil o kás e am naná páhválí maxlúk tená zind aná vádání tekin kárem aŧí atisá karene. Balocistán aŧí maxlúk ná láho karoká khurr teton avár yala o maşí meļ am saxt bház e.
Xáotbandí
edit| Bhallák | Niámíkok | Xad uŕok ák | |
|---|---|---|---|
| Xáot | Meļ | Meļ | Meļ |
| Nar | Xaŕ | Gaŧor | Sor |
| Máda | Mir | Gaŧor | Sor |
| Mana Kaŕo | Jalab, Kaŕda | Jalab, Kaŕda | Jalab |
| Bhází | Khurr | Khurr | Xúŕda |
Meļ aná elo mánaģák
edit- dun to meļ Eŧ,Mat,Daģar/Mir, xaŕ o sor tá xáot ná pin e.
- bíra Mir, xaŕ o sor tá xaot e am Meļ pánińgik.
- asi sor, asi mir o asi xaŕ e am Meļ pánińgik.
- Kuhrr(Mir, xaŕ o sor ) e am Meļ tá báhzí xiál kannińgik.
- amo buzgal(Mál) e am Meļ tá báhzí xiál kannińgiuk, ará ná bábat dá málúmdári maff,ki axxas, eŧ o axxas,mir o. yá dá samá maff ki, buzgal ase yá kuhrr ase.
Píuná Meļ
editPíuná Meļ, bráhuí ná bajází ase, dá ná matlab "sád" o "sáda ińgá bandaģ" ná e.arátam ase bandaģ ase ná succáí, sádaí,ust sáfí e darşán kannińge to pára, "Filáńí Píuno meļ ase" yání, filáńí báz sáda e.
dá am arrifoko ít ase ki, "Píuná Meļ" aná andá antae "Xísuná meļ" yá "mon ińgá meļ" antae matav? dá xátir án "píuná meļ" pánińgik, antaeki, píuní, yá píuná puc o elo giŕák mur án páş o aga dáftiá mono ŧik, dág as mare to o mur án xanińgo, andá savab án sáf o sáda ińgá bandaģ kin dá pánińgik ki, filáńí píuno meļ ase. yání oná ust kalp aff.
Avála ģák
editLaoz átá Şońdárí, Liákat Saní, panna 40-48, Şon Adabí Díván, Koŧá, 2005