Wp/brh/Lummaí Bolí tá Miyánustumání De

21 Farvarí e Lummaí Bolí tá Miyánustamání De aná pin e UNESCO 17 Naombar 1999 á tiss. Baddhí karoká Ráj átá Gal (UN) aná Las Kacárí (General Assembly) am 2008 e Bolí tá Miyánustumání Sál karár itting ná vaxt á tená karárdád aŧí anná de aná ađđ tining e bákáidá amanná kare.^[1]

Lummaí Bolí tá Miyánustamání De bundar aŧ Bolí Junz De (Language Movement Day) aná miyánustumání amanná ass, arásiŧ e Bangládeş (vaxtí á Deŧik Pákistán) aŧí 1952 án ađđ tiningisá bassune. 1952 ŧí anná de á Đháká Yúnívarsiŧí ná şágiŕd ák Bangálí Bolí Junz (Bengali Language Movement) aŧí Pákistán ná pulús o faoz aná dú teán xallingár.

Jihán aŧí vaŕ vaŕ aná bolí o dod átá sáŕí manning o kasírbolí ná vajúd e amanná kanning o oftekin hubb tálán kanning kin, ar sál Lummaí Bolí tá Miyánustamání De UNESCO ná bunjá o oná básk mulk áteŧí de ađ tiningik

Táríx

Pákistán ná Governor general, Mámad Alí Jináh, 21 Márc 1948 á Urdú e aŕtomá Dekíalleng o Deŧik Pákistán ná sarkárí bolí karár tiss. Deŧík Pákistán (dása Bangládeş) ná maxlúk, aráftá bolí Bangálí ass, dá faesla e mannitavas o dáná xiláf ehtijáj şurú karer. 21 Farvarí 1952 ná de akin, Đháká şár ná şágiŕd ák tíva súba ŧí aŕtál ná xuást karer. Sarkár ná kunđ án dád toning kin karfiú xallingá o dá ehtijáj áte zor aŧ toning ná koşiş kanningá. Şágiŕd átá asi muccí ase á púlús faer kare arásiŧ án bházá şágiŕd ák xallingár.^[2]

Anná de aná xás á ít ák

International Mother Language Day Monument, Ashfield Park, Siđní, Ásŧrelíá. Monpáşí díván, 19-Farvarí-2006

Ar sál Lummaí Bolí tá Miyánustamání De á Linguapax Prize vańđ kanningik.
UNESCO ar Lummaí Bolí tá Miyánustamání De akin jitáo sarhál as ŧahefik o tená bunjá Paeris aŧí vaŕ vaŕ aná dodrabedaí díván ađ ittik.
2008 aŧí, Bolí tá Miyánustumání Sál aná biná am anná de án kanningásus.

Niviştuxuán o Lummaí Bolí

Ilmí cáindárí, saens o tená dodorabeda ģáteán balad manning ki lummaí bolí ŧí xuáning duniyá ná tevaí mulk áteŧí handí á kaom átá bunyádí hakk áteán asiŧ ase. Lummaí bolí teŧí niviştoxuán ná masxate UN to ganđok á idára UNESCO (ará tálím, sakáfat o saensí cáindárí tálán kanning kin joŕ e) 1953 aŧí zubán o xuáning ná bábat tená paŧpol aseŧí lummaí bolí ŧí xuáning ná masxat o aemiyat e sarpand marisá tená report as şenk kare:

Dá pakk o amanná karoko ít ase ki cuná kin xuáning ná ridaŧ lummaíá bolí kul án gicen e. Nafsiyátí ridaŧ lummaíá bolí ŧí niviştoxuán, mána ģán purringá amo nizám e ará sarpandí vadí kanning kin tená vaŕaŧ kárem kek. Rájdárí ná bábat lummaí bolí teŧí niviştoxuán án birádarí o kaom átá búdoberist o elo giŕá te cáindárí o baladí marek. Tálímí ridaŧ lummaí bolí teŧí xuáning án cuná báz zú o caspání aŧ el kek, ará elo bolí teŧí el kanning muşkil marek.
—UNESCO, 1953

Dákán bedis duniyá ŧí candí idára ģák joŕo araftá kárem lummaí bolí teŧí niviştoxuán e tálán kanning e. Eun am insán ná rájí tajrubaģák dá giŕá e amanná kera ki "cuná ziyát amo bolí ŧí púskuno ilm el kek ará bolí ŧí o urá ŧí ítogapp kek." Elo dá giŕá am geştirí gap o tarán áteŧí bassune ki bházá handá teá cunák iskúl xuáning án bezárí ná darşání kera, yá aga tená bhallá tá xulís án iskúl á kára ham, vale amlí zind aŧí icco ilmí piŕ aseá sarsob mafassa.

Aga elo páraģá unningi to cuná panc sál iskán amo umr án gidrengik aráŧí o sojandí o tankíđí marek, aga cuná as dá umr aŧí niviştoxuán án bezárí darşán kek to oná bezárí án dá darşán mafak ki cuná nábúd o náláix e, balke oná bezárí ná savab ode ģaer o bidar bolí aseŧí xuánifing e.

Dáfte am ubbo

Bangálí bolí
Sarí (Avalíko) bolí
Bangálí Bolí Junz (Bengali Language Movement)
Bolí ton gańđoká Hakk átá Álmí Paŕav (Universal Declaration of Linguistic Rights)

Avála ģák

↑ U.N. General Assembly, Sixty-first Session, Agenda item 114, Resolution adopted by the General Assembly, 61/266. Multilingualism (A/RES/61/266)
↑ Banglapedia February 2006

Darí gańđ ák

[1] U.N. General Assembly, Sixty-first Session, Agenda item 114, Resolution adopted by the General Assembly, 61/266. Multilingualism (A/RES/61/266)

[2] Banglapedia February 2006

[1]

[2]