Sar Cárls Spaensar "Cárlí" Caplin, KBE (16 Aprel 1889 – 25 Dasumbar 1977) Angrez filmsáz, sázgir, u şuģulí adákár as assaka ki betavár film átá daur aŧí pin kaŧŧá. The Tramp ná pin aŧ drust maroká oná droşum filmí károbár ná táríx ná ģuŧŧ án kadrí á nişán tián joŕ mass, u od tíva duniá ŧí drusŧi karife. Oná kárem 75 sál án ziát vaxt iskán callengá. Cunakkí ŧí, Vikŧorían daur án, biná maroká oná kárem, 1977 aŧí mark án asi sál as must iskán sarsobí ton avár avár tazád án am purr ass.
Landan aŧí, Caplin ná cunakkí ģaríbí o vael áteŧí gidrengá. No sál ná umr iskán od irá vár workhouse (beásra ģátekin joŕ markaz) á mon tiningá. Vaxtas ki Caplin 14 sál ná ass, oná lumma e págalxána ŧí dáxil kanningá. Caplin cunakkí ŧí music hall ŧí kárem ná biná kare, u guđsar á isŧej ná adákárí, va bogkárí ná biná e kare. Nozda sál aná umr aŧí od amo vaxt aná piníá kampaní Fred Karno tenton kárem á arfe u Amríka ģá dare. Caplin e film áteŧí kárem rasengá o 1914 ŧí, Keystone Studios ná film áteŧí nazar barisá kare. O zút the Tramp ná droşum e arfe, o tíva duniá ŧí tená dívána ģáte vaddifisá kare. Caplin sarí daur án tená film átá sarsojkárí e tenaŧ kanning ná biná e kare, u vaxt aton avár Essanay, Mutual, u First National ton kárem karisa tená hunar e vaddík tráşisa kare. 1918 raseng iskán, o duniá ŧí ģuŧŧ án ziát maşúr va drust maroká bandaģ átián ass.
1919 ŧí, mana pen sangat ton avár United Artists ná pin aŧ distribution kampaní as joŕ kare. Dun aŧ od tená film átiá ziát ixtiár dú bass. Oná avalíko sarjam (feature-length) film The Kid (1921) ass. Oŕán pad A Woman of Paris (1923), The Gold Rush (1925), u The Circus (1928) ná pin aŧ film joŕ kare. Tavárí film átá biná manning án pad am Caplin ofte lekitav, u tená betavár film átá kárem e barjá tixisá City Lights (1931) va Modern Times (1936) e joŕ kare. Caplin ná film o kirdár ák vaddík siyásí marisa karer, u tená monmustí film The Great Dictator (1940) aŧí Ađolf Hiŧlar á bog u malanđ karesus. 1940 ná daesálí ŧí Caplin bázá tazád átá ámác mass, o oná neknámí kam marisá kare. Oŕá kammiúnisŧ manning ná ilzám laggá, u tene án báz cunak umr aná masin teton barám kanning u elo uráí jheŕa ģátá adálat á sar manning ná savab án badnám mass. FBI ná investigation asená biná manning ná savab án o Amríka e illá o Suiŧzarlaenđ aŧí handí mass. Guđsarí film áteŧí o the Tramp ná droşum e yala tiss, aráfk Monsieur Verdoux (1947), Limelight (1952), A King in New York (1957), u A Countess from Hong Kong (1967) assur.
Caplin tená film átá sarsojkár, şenkkár, radbadalkár u adákár áss, o bázá film átá sázgir am tenaŧ ass. O kámilparast as ass, o paesa ná bemuhtájí ná savab án film átá joŕ kanning, o şenk kanning aŧí kaí sál áte xalkaka. Caplin ná film ák slapstick ná xusísiat tixoko va urokáte tená karokono, o dafteŧi ar vaxt masla ģátián xalásí ná juhd as nazar barek. Geştir siyásí va cágiŕdí jheŕa, o Caplin ná xudzindlekaví kissa ģátiá ŧahefoko film o. Caplin e, oná kárem ná vaja ģán, film átá saddí ná izm aná droşum joŕ manning kin, 1972 aŧí Honorary Academy Award tiningá. Dáiská filmí duniá ŧí ar nemag á oná kadr kanningik. Oná kárem o film ák lázavál o, u The Gold Rush, City Lights, Modern Times, va The Great Dictator e aino iskán filmí táríx ná ģuŧ án gicená kárem teŧí lekingik.
Zindlekav
editPaedáiş, cunakkí u nokvarnáí (1889-1913)
editBunyád
editCárls Spaensar Caplin 16 Aprel 1889 á vadí mass. Oná lumma ná pin Hannah Chaplin u báva ná pin Charles Chaplin, Sr. ass. Oná paedáiş ná icco rikáŧ as to sáŕí aff, vale Caplin ná jind páreka ki o Suelí Landan ná East Street, Walworth aŧí vadí massusus. Caplin ná paedáiş ná de teŧí oná lumma-báva aŕtom ák music hall ná bogşogí adákár assur. Hannah mocí sená masiŕ ass u isŧej á Lily Harley ná pin aŧ tená pajjár e karifeka. O isŧej á ballo pin kaŧŧing kattav. Charles Sr. kasáb asená már ass, u jind ta amo vaxt maşúro gulúkár as ass.
Cunakkí ná vael ák
editCaplin ná lumma báva ná barám oná paedáiş ná cár sál must massusus, u Charles Sr. barám án pad Hannah ná koŧíká már Sydney John Hill ná váris am joŕ mass. Charles Sr. ehun to vaxtas am Hannah e musiŧ titav, vale 1891 aŧí hí ofk jitá massur. Andá de teŧí Hannah e musiŧamíko már George Wheeler Dryden mass, ki báva ta pen adákár as Leo Dryden ass. Leo Dryden am şaş tú án pad tená már e arfe o Hannah áste illá iná.
Caplin ná cunakkí tená lumma o náhak á ílum ton Landan ná Kennington iláka ŧí gidrengá. Caplin ná dá sál ák ģaríbí, tangdastí u vael áteŧí gidrengár. Hannah e poriá ná icc vasíla allav, vaxt vaxtas puc múģing u tímárdárí ná kárem kareka. Chaplin Sr. am oftián tene begána karesus o icc kumak e tá kattavaka. Tangdastí ki báz vaddá, lumma ta Caplin workhouse (ģaríb u beásra cuná tekin joŕ markaz) á mon tiss. O vaxtá Caplin ná umr aft sál assaka. Amaldár ák od ģaríb u beásra ģátekin joŕ iskúl Central London District School á mon tissur. Caplin páik ki dá tanyáí u đukk-sahing aná dek assur. Yakkunem sál án pad mana de akin od vápas uráģá esur, vale lumma ta valdoná majbúr mass u Jaoláí 1898 aŧí od workhouse á mon tiss. Dá rand od Norwood School iskúl á mon tiningá, arásiŧ ģaríb u beásra cuná tekin joŕ asi pen iskúl as ass.
"Kane samá tammitavaka ki ará vaxt vael as bassune, antae ki nan yakká vael átá guácí assun; u í már as assuŧ, to musíbat áte razá aŧ gírám karoí tammáka.
Satumbar 1898 aŧí, Hannah e dimáģí marz átá ispitál (págalxána) aŧi dáxil kanningá. Od psychosis massus us, arásiŧ ná geştir vaja syphilis ná bímárí u bexurákí xiál kanningira. Irá tú akin od amoŕe dáxil maroí tamma, u Caplin u oná ílum Sydney e tená báva ton raheng kin mon tiningá. Cunák tená báva e kalaí se aŧ drust karera. Báva tá, Charles Sr., o vaxtá pakká şarábí as assaka, o Caplin ástá zind oŕe am aŕzání va eminí aŧ tadengtav. Oŕe vael ák andun vaddár ki National Society for the Prevention of Cruelty to Children ná amaldár áte am baroí tammá. Caplin ná báva irá sál án pad, 38 sál aná umr aŧí, jaģar ná cirrhosis ná vaja ģán kask.
Hannah ná tab giŕás juán mass to od uráģá mon tiningá, vale Maí 1903 aŧí o valdá nájoŕ mass. Dá vár Caplin 14 sál aná as ass u tená lumma e tenaŧ ispitál á dare, vale najoŕí geş manning ná savab án od valdá Cane Hill págalxána ģá mon tiroí tammá. Lumma e págalxána ŧí dáxil karifing án pad, Caplin kaí de tanyáí, langaŕí u darpadarí aŧ gidrefe. Ílum ta Sydney irá sál must Navy ŧí rangrúŧ massusus. Oná aŕsenging banning iskán Caplin iraģ ná báxo sekin muhtáj mass. Hannah aşt tú án pad págalxána ģán peştamma, vale Márc 1905 aŧí valdá nájoŕ mass. Dá vár oná nájoŕí padá şar matav, u 1928 aŧí tená mark iskán od págalxána ŧí rahengoí tammá. Caplin likkik ki, "Nan tená becára lumma kin icc kanning kattavana, dá oná mukaddar ass ki nane mannoí tammá ta."
Kamsan adákár
editAmo vaxtá ki lumma ta tená nájoŕí to áxta ass u Caplin e várvárdam ģaríbí iskúl áteŧí rahengí tammáka, Caplin isŧej á adákárí ná biná e kare. O yát kareka páreka ki avalíko vár o panc sál aná umr aŧí isŧej á inásus ará vaxt ki Hannah asi nan as od Aldershot aŧí daresus. Dá yakao kárem as ass, vale 9 sál aná umr aŧí o tená lumma ná dilbađđí aŧ bákáida isŧej á tená hunar e darşán kanning şurúh kare. Caplin páik, “[o] kane bávar karife ki kane ŧí hunar are”. Tená báva ná drustírástí ná vaja ģán Caplin Eight Lancashire Lads clog-dancing troupe ná bask joŕ mass, u ofteton 1899 u 1900 aŧí Ingliş music hall átá daura e kare. Caplin báz mehnat kare, o xalkat aŧí pin kaŧŧá, vale o nác aton xuaş allav; o bogşogí kirdár as kanning xuááka.
Amo de teŧí ki Caplin nác-ŧolí ton daura kareka, lumma ná ta koşist ass ki o iskúl á am káibare, vale 13 sál aná umr aŧí o iskúl xuáning e illá. Adákár joŕ manning ná juhd aton avár o, iraģ ná báxo as kaŧŧing kin, pen poriá ham karisá kare. Cáŕda sál aná umr aŧí, ki vaxtas oná lumma padá nájoŕ mass, o Landan ná West End aŧí teŧar aseton kárem ná salábat kare. Teŧar ná manager e Caplin ná hunar ná gańd laggá, u báz zút od H. A. Saintsbury ná Jim, a Romance of Cockayne aŧí ixbár vanjáraí ná kirdár rasengá. Dá show, 1903 aŧí, biná manning ná irá afta ŧí besob mass u band mass. Vale Caplin ná bogşogí kirdár e báz á kárem cáhok ák dost tixár, u ar kunđá oná siffat mass.
Saintsbury ná koşist aŧ Caplin e Charles Frohman ná Sherlock Holmes aŧí Billy the pageboy ná kirdár rasengá. Tíva mulk aná musi daura ŧí Caplin andá kirdár e kare. Oná adákarí ná andáxas siffat mass ki od Landan á baŧingár ki aslí Holmes aŧí William Gillette ton andá kirdár e ke. “Dá jannat ná kauş ámbár ass”, Caplin páre. Aktúbar án Dasumbar 1905 aná niám aŧ, şánzda sál aná umr aŧí, Duke of York's Theatre aŧí, Caplin dá drámá ná West End production aŧí tená kirdár e kare. 1906 ná avalsar aŧí, Sherlock Holmes ná asi guđđíko daura se esar kanning án pad, Caplin dá đrámá e illá. Donem sál án ziát vaxt iskán o dáŧí tená kird e peş karisá bassaka.
Isŧej ađákárí u vaudeville
editCaplín púskuno kampaní seton laggá. Oná ílum Sydney am adákárí ŧí poriáí ŧí laggok ass. Aŕtomá ílumk Repairs pinío bogşogí comedy sketch ná daura ŧí aviŕda massur. May 1906 aŧí, Caplin cunká tekin joŕ Casey's Circus ton avár tammá u zút oftá show aná sar adákár joŕ mass. Jaoláí 1907 aŧí, vaxtas ki dá show cuŧŧá, 18 sál aná dá nokvarná Caplin tenkin sarsobo adákár u bogşogí sená pin e kaŧŧásus. Caplin tenkin pen kárem paŧŧing ná juhd aŧí laggok as, u andá niám teaŧ tanyá adákárí ná oná asi gunđo juhd as besob mass.
Amo vaxtá, Sydney Chaplin, 1906 aŧí, Fred Karno ná piní á kampaní ton tud massusus, u 1908 iskán o dá kampaní ná giceno kárinda as assaka. Farvarí ŧí o tená ílum kin am irá afta kin ázmúdaí kárem as dúí kanning aŧí sarsob mass. Avalsar aŧí Karno ná ust allav, u Caplin e bekár, xulúcurt, va monmutrubo cuná as lekáka, u samjháka ki od isŧej á ining án şak barek. Vale, dá nokvarná tená adákárí ná avalíko nan á London Coliseum aŧí tená hunar e mannife, u oná kárindaí dá kampaní ŧí pakká kanningá. Caplin cunká kirdár áteaŧ dáŕe tená kárem ná biná kare, u 1909 iskán bhallá-kirdár átá xuája mass. Aprel 1910 aŧí od Jimmy the Fearless ná markazí kirdár millá. Dá bhallo sarsobí as ass, u Caplin e ixbár tá xabar teŧí báz jága rasengá.
Karno Kutubí Amríka ná vaudeville melá ná daura kin tená dá púskuná istár-adákár e gicen kare. Dá nokvarná ģá bogşogí dá show aná sarokí e kare, o ģuŧŧ urokáte tená hunar u adákárí ná jádú aŧ tená dívána kare. Oná ģuŧŧ án gicená kárem asi şarábí sená kirdár ass, arásiŧ e xalkat ģuŧŧ án ziát dost tixe. Dá daura 21 tú cikká, u dá ŧolí Jún 1912 ŧí vápas Inglistán á aŕsengá. Caplin páik ki vápasí á asi jága ģá túling án oná ust pur mass, andá xátirán vaxtas ki Aktúbar aŧí iraŧamíko daura ná hávál rasengá to o xuaşşí án bál kareka.
Film áteŧí kárem (1914-1917)
editKeystone
editAmríka ná iraŧamíko daura ná şaş tú gidrengásur ki New York Motion Picture Company ná amaldár ák Caplin e film áteŧí kárem kin baŧinģár. Oftá asi bandaģ as Caplin ná adákárí e xanásus, u od laggáka ki Caplin oftá Keystone Studios ná istár-adákár Fred Mace ná jága e alling kek. Fred Mace dáfte illoí karesus. Caplin vá Keystone ná bogşog áte icc lekitavaka, vale film áteŧí kárem kanning ná xiál od dost bass. Oná xiál aŧ: "Dá púskuno zind as to assaka." Satumbar 1913 ŧí, o dá kampaní ton aftaí $150 (2015 ná đálar ná hisáb aŧ $3,579) ná pagár aŧ kárem ná amanná ģá dasxat kare.
Caplin Lás Aenjilas á bass, ará ki Keystone studio ná hanken ass. Dáŕe oftá xuája Mack Sennett avalsar aŧ to paşomán ass ki Caplin bogşog aná kirdár átekin báz cunak ass, oná 24 sálí varná ģá droşum bogşog ton táhitavaka. Janvarí ná guđsar iskán od film áteŧí jága titavas. Andá niám aŧ Caplin filmsází ná dod u hunar áte el karisa kare. Oná filmí adákárí ná biná yak-rílí Making a Living aŧ mass, arásiŧ e 2 Farvarí 1914 á şenk kanningá. Caplin ná jind e dá film icc dost batav, vale asi tajzíakár as od "aválíko dír aná bogşogí likká". Tená iraŧamíko film akin Caplin amo droşum va poşák e gicen kare ará guđsar á tíva duniá ŧí oná pajjár joŕ massak. Tená xudnivişt zindlekav aŧí o páik:
" Í ar giŕá e cappírástí xuááŧa: şábíto şalvár, tanko koŧ, cunko ŧop u bhallo cavaŧ ... Cunko barot tixáŧ, ki umr aŧí ballun laggiv vale expression ák kaná đakkingpas. Kane kirdár ná icco andáza as allav. Vale, vaxtas ki berifeŧ tene, kaná droşum va poşák kane amo bandaģ joŕ karer arásiŧ ki í xaninging assuŧ. Í od paŧŧisá kareŧ, u vaxtas ki isŧej á raván massuŧ to o vadí massusus u sarjam assak."
Dá film aná pin Mabel's Strange Predicament assak, vale the Tramp piní á kirdár xalkat ná moná Kid Auto Races at Venice aŧ bass. Dá film e vá Mabel's Strange Predicament án pad joŕ kanningásus, vale oŕán irá de must şenk kanningá. Caplin dá droşum e duniá ŧí tená pajjár joŕ kare, o yakká film áteŧí tená kirdár tá bábat sarsojkár áte salá tissaka; oná salá te kass mannitavaka. Tená yánzdamíko film, Mabel at the Wheel ná ŧahefing ná vaxtá to sarsojkár Mabel Normand ton oná takrár andáxas vaddá ki oná kárem ná amanna (contract) e cuŧŧifing assur. Sennett od kárem án kaşşitav, vaxtas ki film tálán karokák Caplin ná film átekin ziát xuást karer. Sennett Caplin e oná jind aná film aná sarsojí kin am mokal tiss, u Caplin ikrár kare ki aga film nákám mass to o kampaní e $1,500 (2015 ná đálar áteŧí $35,793) caŧŧí ittik.
4 Maí 1914 á şenk maroká Caught in the Rain amo avalíko film ass arásiŧ ná sarsojkárí e am Caplin ná jind karesus. Dá film báz sarsob mass, u dákán pad ar amo guanđingá film arásiŧ aŧí Caplin adákárí kareka, oná sarsoj e am Caplin tenaŧ tissaka. O andáza aŧ ar afta Keystone kin duno asi film as joŕáka. Dá daur e Caplin tená zind aná ģuŧŧ án xuşgavárá daur párene. Keystone ná riváyatí bogşog án Caplin ná bog átá vaŕ jitá ass; o tezo bog, dunki siŧŧing, dudenging kattavaka. O pudení aŧ tená kird e karisá xalkat e maşģúl kareka. Andá film átiaŧ o tená kárem ná dívána ģátá bunyád e joŕ kare, u arde tená dívána ģáte vaddifisá kare.
Naombar 1914 ŧí, od Sennett ná sarsojí ŧí joŕ sarjam (feature length) bogşogí film Tillie's Punctured Romance aŧí kumak-kirdár as millá. Dáŧí Marie Dressler am kirdár kareka. Dá film károbár aŧí báz sarsob mass u dáŕán Caplin pen báz pin kaŧŧá. Sál aná esar manning ton, vaxtas ki Caplin ná contract kuŧŧá to mustí kárem kin o báz pagár xuáá. Caplin kampaní án afta ná $1,000 (2015 ná đálar áteŧí $23,862) xuáá, vale Sennett dáxa paesa tining án javáb tiss.
Essanay
editEssanay Film Manufacturing Company ná amaldár ák Caplin e ar afta $1,250 pagár (oŕton avár $10,000 bayána) tining ná vák tissur. O Dasumbar 1914 ŧí dá studio ton avár mass, aráŕe o mudám avár tammoká kárinda ģátá ŧolí as joŕ karisá iná. Dá ŧolí ŧí Leo White, Bud Jamison, Paddy McGuire u Billy Armstrong am aviŕda assur. Caplin zút asi pinío niáŕí as am dá ŧolí ŧí bhartí kare. Edna Purviance piní á dá niáŕí ton cáxána seŧí millásus, o oná zebáí ná vaja ģán ŧolí ŧí bhartí karesus. Andá niáŕí, 8 sál aŧí, Caplin ná 35 film aŧí xaningá. 1917 iskán dá aŕtomátá niám aŧ áşikí am callengá.
Caplin tená film átiá ziát marzí callefeka, u ar film ton ziát xuárí kareka u vaxt tissaka. Oná iráŧamíko film A Night Out u musiŧamíko film The Champion ná niám aŧ tú ase án ziát aná vakfa bass. Essanay ton joŕ karoká oná 14 film aná guđđíko 7 film am andá raftár aŧ joŕ massur. Caplin tená kirdár ná droşum aŧí macciŧ as badalí es, antae ki oná kird aná sáŕí droşum xudģarz, haevání, u zálim lekinging ass. Oná kirdár geş xándán, mehr karok u áşik mizáj joŕ marisá kare. Oná dá kirdár e guđđíko droşum tining aŧ The Tramp (film) aná bhallo dú as ass. The Bank aŧ xalkat ná jabát u ehsás áte cikking kin vaddík kárem mass, u dá film aná esar múnjá assak. Robinson páik ki dá bogşogí film áteŧí púskuno ít as ass, u dákán pad sanjída film nakkád ák am Caplin ná kárem ná siffat aŧí laggár. Filmí dánişvar Simon Louvish páik ki Essanay ŧí Caplin e amo máhol dú bass arásiŧ the Tramp ná duniá e moní darisá kare.
1915 ŧí, Caplin sakafaŧí pajjár as joŕ mass. Dukkán oná droşum á joŕ giŕá teaŧ purr assur; kárŧún teŧí oná kirdár atringá; oná báravaŧ kaí şaerk likkingár. Jaoláí ŧí Motion Picture Magazine ná sahafí as likká ki Amríka ŧí Chaplinitis ná bímárí tálán massune. Depade şuhrat geş manning ton o filmí duniá ná avalíko miyánustumání istár (international star) joŕ mass. vaxtas ki Essanay ton kárem ná ikrár cuŧŧá to od tená kadr aná samá ass, andá xátirán o mustí kampaní tián $150,000 bayána ná xuást kare. Caplin kin bázá vák ák massur, u dá vák tiroká teŧí Universal, Fox, u Vitagraph am aviŕda assur. Vale, ģuŧŧ án juáningá vák tiroká Mutual Film Corporation ass, arásiŧ $10,000 tiroí kare.
Mutual
editMutual ton ítgap áŧí aŕtomá durr ák sál aná $670,000 á rází massur. Robinson páik ki 26 sál aná umr aŧí Caplin amo vaxt á duniá ná ģuŧŧ án ziát pagár aloká bandág joŕ mass. Dá bhallá pagár ná ixbár teŧí báz carcá mass, u xalkát dá hávál án haerán mass. Studio ná president (xuája), John R. Freuler páre: "Nane dáxa paesa tining ná vass are, antae ki xalkat Caplin e xuáik, o oŕkin paesa ittik."
Ofk Caplin e kárem kin, Los Angeles ná, tená studio e tissur, arásiŧ Márc 1916 ŧí malingá. Caplin tená ŧolí ŧí irá pen bandaģ, Albert Austin u Eric Campbell, e aviŕda kare, u two-reeler (irá-rílí) murģuno film átá cirr as joŕ kare. Dá film ák The Floorwalker, The Fireman, The Vagabond, One A.M. u The Count assur. The Pawnshop akin adákár Henry Bergman e am bhartí kare. Dá amo bandaģ ass ki moní 30 sál iskán Caplin ton tud ass. 1916 ŧí Behind the Screen u The Rink am sarjam massur. Mutual ton ikrár aŧí Caplin dá kaol aton tafok ass ki ar cár afta ŧí asi irá-rílí film as zarúr şenk kek. O tená kaol e púrav kare. Vale, púskuná sál aná biná ton Caplin ziát vaxt aná takrár kare. 1917 aná avalíko 10 tú aŧí o Mutual kin bíra cár film joŕ kare: Easy Street, The Cure, The Immigrant u The Adventurer. Dá film átiá báz xúŕtí aŧ kárem karesus, andá xátirán Caplin ná kárem tiá taekík karoká zántkár ák dáfte oná ģuŧ án juáningá film áteŧí lekira. Zind aná guđsar aŧí Caplin páre ki Mutual to gidrefoká vaxt aŧí ki axxas xuaş ass, valdá kárem ná icco daur aseŧí tená matane.
First National (1918-1922)
editUnited Artists, Mildred Harris, u The Kid
editBetavár feature ák (1923-1938)
editA Woman of Paris u The Gold Rush
editLita Grey u The Circus
editCity Lights
editMusáfirí, Paulette Goddard, u Modern Times
editTazád ák, badnámí, u gumnámí (1939-1952)
editThe Great Dictator
editKánúní dávák u Oona O'Neill
editMonsieur Verdoux u kammiúnisŧ manning ná ilzám
editLimelight u Amríka ŧí pábandí
editYúrupí daur (1953-1977)
editSuiŧzarlaenđ á amp-biŧ u A King in New York
editGuđsarí káremk u dubar kadrí manning
editMark
editFilmsází
edit