Guaffta ná pin Bráhuí bolí ná laoz "guafińg" án peştammáne, ará ná matlab zebáí kin káŧum ná puźźa (mahpar, píşkav, guáp), rotk, dask yá tár áte asi elo ŧí aviŕda kannińg e. Baloc zind o dodrubeda ná dá kul án bhallá nişání aeno am phaválí á xalkat kin asi kárxána ase ná bistár e tixik. Antae ki Guaffta ná kumak aŧ naná phaválí o gidání á xalkat tená túļ o baş akin báz á gurj o zarúrat ná giŕá o vádání te joŕ kera, andun amo xalkat ná ar asi xáot aŧí guaffta guaffoko bandaģ am zarúr sáŕí marek. Guaffta ŧí Gidán, Bişeńk, Túra, Ŧáh, Bedán, Konŧ, Şufí, Pucco, Musulla, Xuŕjín o pen bházá giŕák joŕ marera.
Hingláj (Sanskrit: हिङ्ग्लाज, Hindí: हिंगलाज) Balocistán aŧí Baxxál átá asi bház kadr válá ziárat ase o KşatríyáBhavsar maxlúk ná Kuldeví e. Hingláj ton ganđoká kissa dá vaŕ aŧ e ki ará vaxtá ki Satí ná báva Satí á ģussa kare ki o Şivá (ki Satí ná sangat ass) e dávat aseŧí antae baŧingtane, to Satí tene uşá. Dáŕán Şivá ģussa ŧí bass o duniá ŧí tabáhí o masla kanning şurúh kare. Oná Tandáva e xatam kanning o ģussa e ta şef şáģing kin Vişnú Satí ná badan e arfe o 51 ŧukur kare o caģal tiss. Oná badan ná ŧukkurk tíva duniá ŧí tálán massur, o káŧum ta Balocistán aŧí Hingolá yá Hingláj ná jága ģá bass tammá. Andá xátirán dá jága Şaktí Pít átá ģuŧŧ án ziát kadr válá jága lekingik.
Rámáyaná kissa ŧí Rám ará vaxt ki Ravána e kasifik to Bráhmin ase kasifing ná tená gunáh te silling yá murr kanning kin Hingláj á bass. Ravána asi Bráhmin as assaka o Şivá o Durgá ná mannok as ass. Rám Hingláj aŧí ibádat kare antae ki dá bház kadr válá ziárat as ass.
Mohandas Karamcand Gándí (2 Aktúbar 1869 – 30 Janvarí 1948) Inđíá ná Ájoí ná Juhd aná piní o sarok as ass. O satyagraha ná bundáv e tixá arásiŧ zulm aná xiláf las maxlúk ná besiláh juhd á bávar tixáka. Oná anná juhd Inđíá ná maxlúk ná ájoí ná juhd e sarsob kare o duniá ná elo başx áteŧí am xalkat ná hakk áte alling kin juhd aná namúna as joŕ mass. Gándí e geştir Mahátmá Gándí ná pin aŧ cáingik, arási Sanskrit ná laoz as e o matlab ta "Azím Arváh" e. Inđíá ŧí o Bápú ná pin aŧ am maşur e arásiŧ ná matlab "báva" e. Od sarkárí lekav aŧí Ráj aná báva ná pin tiningáne. Oná vadí manning ná de, 2 Aktúbar, e Inđíá ŧí Gándí Jayantí ná pin, o sarjamá duniá ŧí Besiláh Juhd aná Miyánustumání De aná pin tiningáne.
Aft TalárPasní án sueldeŧik ná kunđá zir aŧí asi jazíra ase. Dáŧí icc ábádí na manning ná savab án, dá bházá handí o náped á sáhdár tá hanken e. Baxxál átá deví Kálí ná bház vaxtzamána ná mandir am andá jazíra ģáŧe.
